Prohlášení k happeningu při svatováclavské pouti

Otiskujeme prohlášení křesťansko-feministické skupiny RFK k národní svatováclavské pouti.

Za doby působení Dominika Duky v čele české katolické církve se svatováclavská pouť stala nacionalistickým karnevalem, přehlídkou identitářství a prostorem k řečnění nejvyšších ústavních činitelů českého státu, kteří si nad lebkou svatého Václava upevňují svou mocenskou pozici. My však nechceme církev uzavřenou a nacionální, ale otevřenou a pluralitní. Chceme církev, která spíše než národní sepjatost hlásá solidaritu a vzájemnost napříč hranicemi a bourá zdi, jež lidi dělí.

Daleko bližší než arcibiskup Duka je nám římský biskup František, který při příležitosti audience národních ředitelů sekcí pro migraci 22. září 2017 řekl: ?Drazí bratři a sestry, neukrývám své obavy z projevů netolerance, diskriminace a xenofobie, s nimiž se setkáváme v různých oblastech Evropy. Motivovány jsou často nedůvěřivostí a obavou z jiného, odlišného a cizího. Ještě více mne znepokojuje smutné konstatování, že naše katolické komunity v Evropě nejsou prosty těchto obranných a odmítavých reakcí, které jsou ospravedlňovány blíže nespecifikovanou ?morální povinností? zachovat původní kulturní a náboženskou identitu.?

Nechceme moralizovat pražského arcibiskupa slovy jeho přímého nadřízeného, netoužíme po tuhé církevní hierarchii. Považujeme však za důležité připojit se k otevřenému proudu katolické církve, jaký představuje František. Tváří v tvář vzrůstajícím nacionalistickým tendencím všude po světě nesouhlasíme s tím, aby se katolická církev stala tlampačem těchto nálad, aby se stala institucí, která legitimizuje obavy či přímo nenávist ke všemu cizímu a jinému.

Rozhodly jsme se vyjádřit svůj názor během této slavnostní pouti, protože ji v této podobě vnímáme jako bytostně politickou ? odehrává se ve veřejném prostoru za účasti politických představitelů státu a promlouvá o společenských otázkách. Ozvaly jsme se nahlas, protože jako řadové katoličky nejsme v církvi slyšet.