Ultimate magazine theme for WordPress.

Kino na hranici v česko-polském Těšíně

56

Ve dnech 28. dubna až 3. května na pomezí Českého Těšína a Cieszyna proběhne sedmnáctý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici.

Český a polský Těšín je městem, které by mohlo reprezentovat česko-polská historická neporozumění, ale také ? i díky festivalu Kino na hranici ? městem, kde se setkávají středoevropské národy a kultury. Filmový festival Kino na hranici se věnuje zejména filmům z nejbližšího středoevropského regionu, tedy kinematografiím z Polska, České republiky a Slovenska, ale svou sekci zde mají i filmy maďarské a ukrajinské.

Hledání podobností a rozdílností mezi jednotlivými národními kinematografiemi nabídnou nejen současné filmy, ale i retrospektivy filmových osobností. Po loňských ohlédnutích za polskými režisérkami se letos festival podrobněji podívá na české a slovenské filmové tvůrkyně. Konkrétně to budou Věra Chytilová (Sedmikrásky, 1966), Drahomíra Vihanová (Zabitá neděle, 1969) a Ester Krumbachová (Vražda Ing. Čerta, 1970).

Herecké osobnosti

Festival nabízí průřezový pohled na tvorbu nejen režisérů a režisérek, ale i výrazných herců a hereček ze tří středoevropských národů. Celkem sedm osobností bude vystaveno retrospektivnímu pohledu a navíc se ? s výjimkou Bolka Polívky ? představí přímo na festivalu.

Polská herečka Katarzyna Figura se představí například ve filmu Radosława Piwowarského Vlak do Hollywoodu nebo v Arii divie Agnieszky Smoczyńské. Slovenskou filmovou a televizní herečku Emílii Vášáryovou, uvidí diváci mimo jiné ve filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour či v Pelíšcích Jana Hřebejka. Nebudou chybět ani starší filmy jako například Polnočná omša Jiřího Krejčíka nebo Námestie svätej Alžbety Vladimíra Bahny.

Legendární postavu české kultury, dlouholetou pedagožku FAMU a čerstvou držitelku Českého lva za přínos české kinematografii, režisérku Drahomíru Vihanovou představí festival prostřednictvím všech jejích hraných filmů (Zabitá neděle, Pevnost, Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba) i vybraných dokumentů (Fuga na černých klávesách, Hledání, proměny přítelkyně Evy).

Bolek Polívka, jeden z nejcharakterističtějších a nejvšestrannějších českých herců, je hvězda filmů Věry Chytilové, Vladimíra Michálka, Jana Hřebejka a dalších. Diváci se mohou mimo jiné těšit na promítání Šaška a královny, Sedím na konári a je mi dobre, Zapomenuté světlo, Kalamita či Něžný barbar. I režiséra kontroverzní Štvanice Marcina Krzyształowicze, nejnovějšího filmu Pani z przedszkola a poměrně málo známého ?obscénního westernu? Eukaliptus bude možné zastihnout na březích pohraniční řeky v Těšíně.

Z tvorby českotěšínského rodáka, spisovatele a scenáristy Ludvíka Aškenazyho již po mnoho desetiletí čerpají inspiraci mnozí filmaři ? v programu letošního ročníku proto uvidíme snímky jak z padesátých let 20. století (Tam na konečné Jána Kadára i Elmara Klose), tak pouhý rok starý film Brutus Světlany Filippové. Slovenského režiséra a scenáristy Stanislava Párnického, jehož tvorba je v Polsku zcela neznámá, pak představí jeho bývalý student Martin Šulík.

Animovaná tvorba a výtvarný program

Festival nabídne ve své animované sekci pohled na slavné poslké Studio kreslených filmů Bielsko-Biala. Bude to příležitost k seznámení s ukázkami ?dospělé? tvorby jednoho z nejzásadnějších středisek animované tvorby (mimo jiné ve filmech Zdzisława Kudły nebo Bronisława Zemana), ale také k zábavným hrám s hrdiny dětství, jako jsou pejsek Rexík (Reksio) nebo Bolek a Lolek. S tím souvisí i část doprovodného programu věnovanému padesátým narozeninám Bolka a Lolka.

Průřez padesátiletou historií Bolka a Lolka není jediným doprovodným programem z oblasti výtvarného umění. Za zmínku stojí určitě i výstava Drama svobody (Dramat Wolności) více než stovky mladých umělců z Česka, Polska a Slovenska, která představuje pokus o zodpovězení základních otázek: Co je to svoboda? Lze svobodu nějakým způsobem popsat nebo umělecky vyjádřit. Je svoboda pro umělce spojencem, nebo spíš překážkou? Lze svobodu získat jednou provždy? Každý z umělců připravil dílo, vytištěné na banneru o rozměrech 250 x 160 cm, a krátký film s odpověďmi na zmíněné otázky.

 

 

Leave A Reply