Televize se o nás nezajímá. Proto točíme video
- Revoluční události roku 1968 zanechaly ve francouzské společnosti hluboké stopy. Mezi ně lze zařadit i feministický aktivismus a unikátní archiv feministických videí sedmdesátých let, který dokumentuje bouřlivý vývoj sociálních hnutí té doby. V úterý 9. června se ve Francouzském institutu v Praze promítal v souvislosti s výstavou //www.ifp.cz/Women-on-Paper?lang=cs“>Women on Paper jeden ze snímků tohoto archivu ? dokument F.H.A.R. Carole Roussopoulos z roku 1971 o samých počátcích hnutí za rovnoprávnost gayů a leseb ve Francii. Film ukazuje živé setkání studentů, akademiků a aktivistů z iniciativy Front homosexuel d?action révolutionnaire (Homosexuální fronta revoluční akce) na univerzitní půdě. Snímek pochází z Audiovizuálního centra Simone de Beauvoir v Paříži, jež o feministickou dokumentární tvorbu pečuje. O této tradici jsme hovořily s jeho ředitelkou Nicole Fernandez Ferrer, která film přijela představit.
- //www.youtube.com/embed/yBhQpgLemcw“ width=“670″ height=“503″ frameborder=“0″ allowfullscreen=“allowfullscreen“>
- Jistě. Byly velice kritické k patriarchálnímu nastavení filmového a televizního průmyslu. V jednom filmu Carole a Delphine říkají ?Televize se o nás nezajímá. Proto točíme video.? Aktivistická videa se nepromítala v kinech, ale v kavárnách. Prostě se tam umístila televize a zorganizovalo se promítání. Byl to v podstatě boj proti televizi, kde se mluvilo o feminismu, jen když došlo na potyčky aktivistek s policií. Nezajímal je boj žen v továrnách a na ulicích, boj o právo na potrat nebo za zrovnoprávnění vztahu osob stejného pohlaví.
- //www.youtube.com/embed/_eC26nvQgNo“ width=“670″ height=“503″ frameborder=“0″ allowfullscreen=“allowfullscreen“>
- //www.youtube.com/embed/ALu6bgSQ9_A“ width=“670″ height=“503″ frameborder=“0″ allowfullscreen=“allowfullscreen“>