Liberální elity jsou spoluzodpovědné za xenofobní krizi
České liberální elity v uprchlících vidí levnou pracovní sílu. Tím ovšem jen nahrávají vlně xenofobie.
Liberální novinář Miloš Čermák, autor článků jako Deset důvodů, proč mít rád Václava Klause, se na svém facebookovém profilu rozčiloval, že musí sdílet zemi s většinou lumpenobčanů požadujících uzavření hranic. Jako by ani nebyl součástí společenského problému, který k tomuto výsledku vedl. Další liberálové se rozčilují, že jim jejich xenofobní spoluobčané a jim nadbíhající politici dělají v civilizovaném světě ostudu. Zde mi ovšem nejde o kritiku žurnalistů ochotných kšeftovat s nejnižšími pudy čtenářů (ukázkovým exemplářem tohoto druhu je ?dělník bulváru? Pavel Novotný, ze kterého se stal po opuštění postu šéfredaktora bulvárního plátku těžícího z anticiganismu udatný kritik xenofobie). Problém je mnohem hlubší a zasahuje celou vyšší třídu. Jeho povahu prozrazuje argumentace ?privatizátora hornických bytů? Vladimíra Dlouhého, který vyrukoval se nápadem nahradit chybějící řidiče a instalatéry uprchlíky. Navázal tak na reklamní kampaň, která se snažila řidiče získat kreslenými obrázky namísto nabídky adekvátního platu. Zájemců o práci řidiče je dostatek, ovšem nikoliv za platy nabízené českými zaměstnavateli. To by se ale netýkalo ?kvótových? uprchlíků, ze kterých se automaticky stanou občané druhé kategorie, neboť pro ně nebude platit možnost volného pohybu ?za lepším? v rámci Evropské unie. Stanou se z nich ?nevolníci České republiky? a liberální kapitalisté si již mnou ruce, že je budou moci zaměstnávat za dumpingový plat.
Cizinci na trhu práce
Vladimíra Dlouhého jistě ani nenapadlo, že by uprchlíci mohli nahradit jeho samého ? na to jim chybí síť kontaktů s politiky a korupčníky. Na druhé straně, v Sýrii jsou na korupci zvyklí, a proto by pro ně z tohoto hlediska nemělo být tak těžké integrovat se v České republice. Každopádně v očích liberálů z vyšších vrstev představují uprchlíci levné uklízečky, služebné, zahradníky či zedníky ? zkrátka dodavatele služeb, které lépe situované vrstvy na trhu spíše nakupují než prodávají, a tudíž mají z příchodu migrantů ekonomický prospěch. V případě chudších vrstev je tomu opačně a jejich xenofobie je pak do jisté míry dána tímto objektivním ekonomickým zájmem.
Naším hlavním problémem je, že liberální elity nemají vůli prosadit zrovnoprávnění migrantů na trhu práce.
S tím souvisí první selhání liberálních elit: pokud chtějí omezit xenofobii, měly by podporovat taková opatření, která umožní uprchlíkům konkurovat v celém spektru zaměstnaneckých a podnikatelských oborů a pozic, aby nedocházelo k tomu, že kvalifikovaní lékaři, kteří mají s ošetřováním střelných ran zkušenosti, o jakých se jejich českým kolegům ani nesní, tahají kolečka na stavbě. Proto by měl být maximálně usnadněn proces uznávání a přezkušování kvalifikace a podmínek pro výkon profesí ? proti sobeckému zájmu profesních organizací.
Našim hlavním problémem tedy je, že liberální elity nemají vůli prosadit zrovnoprávnění migrantů na trhu práce. Přitom právě tímto krokem by došlo k eliminaci tlaku migrantů na snižování mezd méně kvalifikovaných zaměstnanců. Jenomže to by liberální elity nesměly mít na takovémto tlaku zájem. A možná bychom též mohli přestat dabovat všechny pořady, aby Češi konečně pochytili něco angličtiny a byli se schopni s uprchlíky domluvit.
Masy větří krev
Jistě se najde mnoho liberálů, kteří budou nadmíru xenofobie v zemích středovýchodní Evropy klást za vinu ?komunistické devastaci hodnot?. Jenže tak tomu není ? sobeckost a bezohlednost mas přesně odpovídá tomu společnskému uspořádání, které zde liberálové po pádu minulého režimu vytvořili. Jak napsal Adam Michnik: ?Na komunismu je nejhorší to, co následuje po něm.? Morálku a empatii nejde nadekretovat ? jsou výsledkem společenských interakcí. A ve východní Evropě platí: ?Kdo nekrade, okrádá rodinu.? Převládá zde morálka Dostojevského podzemního člověka: ?Ať se celý svět propadne, jen když já budu vždycky mít svůj čaj.?
Nenávist, která dnes v mohutných proudech tryská z internetových diskusí, se obrací proti těm nejslabším z prostého důvodu ? masy oprávněně cítí, že tento boj můžou vyhrát. Liberálním elitám totiž nezáleží na uprchlících natolik, aby vyvinuly účinný tlak na politiky a přiměly je k postupu v rozporu s preferencemi xenofobní většiny. Tady nepomůže osvěta, vyvracení hoaxů ani svatouškovské moralizování. Lidé budou nadále věřit každému nesmyslu, který se jim hodí do krámu, v čemž se ostatně nijak neliší od liberálních elit samotných. Jediné, co by pomohlo odxenofobnit masy aspoň na úroveň Skandinávie, by byly účinné zásahy do krajně nerovné a neférové struktury rozdělování produktu v české společnosti. Jedině tak by se uprchlíci mohli začlenit do společnosti a neprivilegované vrstvy by získaly potřebnou míru sociální jistoty. Takových politik se ale od liberálních elit nedočkáme.
Autor je ekonom a politolog, působí jako doktorand na Yale University.
