Obama nás zrazuje

Ve vypjaté mezinárodní situaci se americký prezident setkal s Vladimirem Putinem. Odklání se od demokratického kurzu západního světa?

Barack Obama byl v New Yorku. To zní na první poslech příjemně ? protože to znamená, že neletěl do Moskvy nebo do Pekingu, nýbrž zůstal na Západě, kam snad stále ještě patří, spolu s námi. Pokusí se blíže vykročit směrem ke spojencům, nabídnout ruku? Rozpomene se americký prezident, že je (alespoň podle své země) západní politik, nebo ruku podá ruskému diktátoru Putinovi?

?Vzhledem k situaci na Ukrajině a v Sýrii, navzdory našim hlubokým rozdílům v názorech, prezident [Obama] se domnívá, že by bylo nezodpovědné nepokusit se zjistit, zda nemůžeme s Rusy dosáhnout pokroku prostřednictvím angažování se na nejvyšší úrovni,? řekl nejmenovaný americký vládní činitel profesionálně rozeklaným jazykem, jakému se ve svých hrách vysmíval již Václav Havel. Ano, Václav Havel!

A co Pussy Riot?

Jak střízlivě uvádí analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek, v zásadě všichni vrcholní politici mají v popisu práce, kromě jiných věcí, také cestovat po světě, setkávat se se svými protějšky a usmívat se do objektivů kamer a fotoaparátů. Z tohoto důvodu jsou mezi nimi populární hromadná setkání, jako bývají různé summity, čínská oslava konce druhé světové války nebo zasedání Valného shromáždění OSN. ?To jim dává možnost si v co nejkratším čase potřást rukama s co největším počtem kolegů a demonstrovat tak před domácím i mezinárodním publikem svou důležitost,? analyzuje Votápek.

Hájí Obama americké hodnoty? Je prezident USA ještě náš spojenec?

Nelze však přehlédnout, že americký prezident, náš nejbližší spojenec, jedná s Putinem za situace, kdy Rusko posiluje svou přítomnost v Sýrii a buduje v Latákíji další základnu pro své letouny, z nichž shazuje bomby na protiasadovskou opozici. Putin tak eskaluje vleklou občanskou válku, sabotuje demokratizační úsilí přátel Sýrie (Katar, Saúdská Arábie, Evropská unie ad.)

Není náhodou, že tak Putin činí v době, kdy se EU otřásá v základech pod náporem nezvladatelné vlny několika set tisíc převážně blízkovýchodních uprchlíků. Je nasnadě, že migrační zbraň je dalším špinavým trikem ruského diktátora v hybridní válce proti Západu. A v takové chvíli mu Obama potřásá pravicí. Hájí tak americké hodnoty? Je prezident USA ještě náš spojenec?

Patří mezi klíčové součásti naší paměti, že jsme byli dlouhá léta ve služebném, nedůstojném vztahu k cizí diktátorské velmoci. Připomínejme to svým americkým přátelům. Obohacujme je svou jedinečnou zkušeností. Upozorňujme je bratrsky na rizika, vůči nimž máme historicky vyvinutější cit.

Jak zdůraznil Jiří Pehe, po roce 1989 jsme se z tradice oportunistického poklonkování před jinými mocnostmi pokusili vymanit tím, že mezi idejemi, kterými se chtěl udržovat náš nový stát, byl boj za lidská práva a kritika režimů, které vůči vlastním občanům používají metody u nás nechvalně známé z dob totalitního režimu. Neznamenalo to, že s takovými režimy nemůžeme obchodovat. Znamenalo to ale, že jsme připraveni nastavovat kritické zrcadlo autoritářské politice jejich představitelů a pomáhat domácí opozici. Česko nebylo bezhlavým šiřitelem nějaké lidskoprávní propagandy ordinované USA a Bruselem, ale vycházelo z vlastní zkušenosti boje s totalitou.

Schůzka amerického a ruského prezidenta, plánovaná původně na 55 minut, se nakonec protáhla o více než půl hodiny. Kolik minut z toho hovořil Obama s Putinem o Alexeji Navalném, jemuž ruští byrokraté odmítají vydat cestovní pas? Kolik minut hovořili o Pussy Riot? Kdo stojí v cestě vydání jejich nové desky? To je jen trocha z mnoha témat, o nichž se po Obamových otázkách v OSN začalo mluvit jen stěží.

Obama zrazuje českou demokracii

Není přitom žádným tajemstvím, že do kapes prezidentovy blízké spolupracovnice a jejího manžela proudily miliony dolarů z účtů ruské atomové oligarchie. Možná je právě to důvodem, proč Obama pomáhá tak neobratně Putinovi z globální izolace, kdy se s ním baví prakticky jen Čína, Brazílie a pak pár asijských a afrických státečků.

Můžeme si ovšem dovolit nechat bez povšimnutí spojence, kteří nerespektují sankce uvalené demokratickými zeměmi na Putinův režim? Těžko potom mohou být takové vztahy důvěryhodné, když Obama sobecky pravidelně a záměrně nabourává společné postoje, českou demokracii a transatlantickou vazbu.

Zatímco své spojence z periferie nechá ztrapňovat se po boku Putina veřejně na vojenských přehlídkách, sám si s ním v kuloárech OSN rozděluje syrský píseček, toleruje mu okupaci Krymu a své lidi na Ukrajině, upřímné příznivce americké demokracie, jako by nechával ruským hrdlořezům napospas. Dělá to z naivity, nebo je americký prezident Putinovým agentem? Kam až sahají chapadla Rosatomu?

Zeptali jsme se na názor několika významných osobnosti české politiky. Vyjádření amerického velvyslanectví se nám získat nepodařilo. Karl zu Schwarzenberg vzkazuje: ?Tulí se k Putinovi, připadá si tak sám důležitý.? Analytik Votápek: ?Nejhorší na Obamově výletu do OSN je skutečnost, že si v očích všech našich důležitých partnerů z EU nebo NATO zahrál hlasité sólo přesně v okamžiku, kdy zbytek orchestru držel pauzu.?

Během let, kdy v Bílém domě seděl George W. Bush, jsme si už jaksi zvykli na to, že americký prezident je za exota. Zvykli jsme si i na to, že jej historie bude hodnotit radikálně jinak než jeho současníci. Na zradu jeho nástupce si však zvykáme těžko.

Ano, Obama zrazuje Ameriku. Tu pravou, která žije v našich srdcích.

Autor drží stráž.