Ultimate magazine theme for WordPress.

Kauza Trutnoff: český underground jako groteska

42

Video, v němž Martin Věchet zve Miloše Jakeše na ?undergroundový? festival Trutnoff, odstartovalo sérii povedených komických čísel.

V českém undergroundu napojeném na předrevoluční disent to vře. Pořadatel hudebního festivalu Trutnoff Martin Věchet se při natáčení dokumentárního filmu Milda setkal s bývalým generálním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem a neformálně ho pozval na tradiční srpnovou akci. Když nesestříhané video jejich rozhovoru určené pro postprodukci prosáklo na internet, vzbudilo silnou reakci části komunity a svoji účast na festivalu záhy odvolaly skupiny Už jsme doma a Plastic People of the Universe ? tedy přinejmenším jedna ze dvou kapel, které aktuálně pod tímto názvem vystupují. Kulturní i komentářové rubriky českých médií tím žijí už celý týden. Vítejte v povedené veselohře.

Proč zakazovali hudbu

?Ptal jsem se ho, proč zakazovali hudbu, on odpovídal, že záleží na tom, jakou kulturu, a že za lidovky nikoho nezavírali. V určitých okamžicích to už nešlo a musel jsem se smát. Celé to postupně vyústilo v to, že jsem jej asi ve třetí čtvrtině návštěvy pozval, ať se tedy přijede podívat na to, co zakazovali, aby na vlastní oči viděl, co potlačovali a rozháněli,? vysvětluje Věchet v rozhovoru pro iDnes.cz. Kdo video vypustil na internet, není jasné, o jeho šíření na sociálních sítích se ale stará ekolog a někdejší disidentský aktivista Stanislav Penc, který se s Věchetem nedávno ve zlém rozešel. Za pomstou šéfovi festivalu možná stojí i trutnovská radnice, která s ním roky válčí kvůli pozemkům, kde se akce koná. Kvůli sporům změnil Věchet před dvěma lety název na Trutnoff.

Zbytky předrevolučního undergroundu jsou skoro tři dekády od listopadu 1989 prazvláštní komunitou, která pořád zarytě pokračuje ve své válce s nepřítelem, jenž už je ale dávno poražený.

Věchet v minulosti proslul kontroverzními kroky. Když festival Rock For People musel kvůli špatnému počasí zrušit vystoupení Faith No More, místo solidarity s kolegy nabídl kapele, že můžou přijet zahrát k němu. Jiné festivaly také napadal, že manipulují s počty návštěvníků a hodně rozpačité bylo i pozvání herce Elijaha Wooda, kterého zarytě tituloval ?Můj hobite?. Možná i proto se spekuluje, že video je pokusem o virální reklamu na festival, která se ale trochu vymkla z rukou.

Na rozhovoru Věcheta a Jakeše je samo o sobě cosi groteskního. Jakeš působí celou dobu dost zmateně, na což má ale ve svých třiadevadesáti letech právo. Přesto na konci videa vmete svému návštěvníkovi do tváře asi nejsmysluplnější větu celého rozhovoru: ?Dnes je to jiný, dnes bych rád, kdybyste přistupovali jako k socialismu taky k tomu kapitalismu…, kde jsou reálný důvody proti němu vystupovat.? Věchet působící celou dobu maličko přiopile se už zmůže jen na úšklebek: ?A to je absurdní divadlo, krásný, to by měl Václav Havel asi možná radost.?

Co by tomu řekl náčelník?

Jménem bývalého prezidenta se festival zaštiťuje, Havel ho několikrát navštívil a letos bude Trutnoff slavit nedožité osmdesátiny svého ?náčelníka?. Právě napojení na tradice předrevolučního disidentského hnutí je poznávacím znamením festivalu, který navazuje na ilegální koncert v roce 1987 rozehnaný Státní a Veřejnou bezpečností. Dnes Trutnoff stojí na zarytém antikomunismu a Věchet se chlubí tím, že na něj zásadně nezve umělce, kteří spolupracovali či průkazně nevysvětlili svoji spolupráci s StB.

Akcí s podobným ideovým či ideologickým pozadím v Česku moc není, ostatní velké letní akce se snaží vystupovat apoliticky. Jenže lpění na dogmatech nabírá u Trutnoffa poněkud bizarní podobu. Když v roce 2010 vystupovali v Trutnově welští rockeři Manic Street Preachers, kteří se devět let předtím setkali na Kubě s Fidelem Castrem, musel je v zákulisí navštívit Ivan M. Jirous a dát pomýleným rebelům rozhřešení. ?Manic Street Preachers se setkali v Trutnově s Jirousem. Odpustil jim,? informoval následující den denní tisk. Předloňské pozvání levicově orientované španělské kapely Ska P si Věchet v médiích musel ospravedlnit slovy: ?Možná by stačilo pár ran obuchem od estébáků, kteří vyváželi Petra Placáka do lesů, kde jej v noci zmlátili a nechali napospas svému osudu nebo pár popálených rukou a prstů od cigaret fízlů pálících Vlastu Třešňáka, aby nemohli hrát ? a bylo by to. Jedno je jisté, že to co a jak dnes hrají, by hrát nemohli. Možná tak ve stodole.?

Rudé právo dnes

Zbytky předrevolučního undergroundu jsou skoro tři dekády od listopadu 1989 prazvláštní komunitou, která pořád zarytě pokračuje ve své válce s nepřítelem, jenž už je ale dávno poražený. Ať už bylo Věchetovo pozvání Jakeše míněno vážně jako gesto smíření či bylo nejapným žertem, z Věcheta se díky tomu stal psanec. ?Skupina Už jsme doma s okamžitou platností ruší svoje účinkování na festivalu Trutnoff a to jednou provždy. Zároveň vyzýváme všechny kapely a také všechny potencionální účastníky této akce, aby tento festival bojkotovali a nejezdili na něj,? píše Miroslav Wanek, který pozvání Jakeše nazývá ?výsměchem a nebezpečným precedentem.?

Věcheta postavila na pranýř i česká média. ?Čím však vystihlo pozvání Miloše Jakeše ducha doby, je absolutní bezhodnotovost,? rozhořčuje se komentátor Lidových novin Martin Zvěřina, jehož sloupek končí apelem: ?Společnost, která nevyznává nic víc než vlastní pohodlí, ale nepřežije, to nám říká nekorektní historie.? V emotivním dopise Nezahrávat si s rudým ohněm, zveřejněném minulý týden v MF Dnes, se ke kritice přidává Stanislav G. Pitaš, ?signatář Charty 77, majitel undergroundového klubu?. V jeho textu si přečtete věty jako ?Jde mu jen o jeho zájmy?, ?Věcheta znám od jeho devatenácti let a vím čeho je schopen? nebo sugestivní otázku ?Kdo financuje tento dokument, na čí objednávku a pro koho se točí?? Nad závěrem ?Čin Martina Věcheta je odporným skutkem, který si zaslouží být odsouzen? si nelze nevzpomenout na slovník někdejšího Rudého práva, který podobnými formulacemi dehonestoval disidenty.

K bojkotu festivalu se přidaly i legendy československého undergroundu The Plastic People of the Universe. Přesněji jedna ze dvou kapel, které se za slavnou skupinu momentálně vydávají. Jak totiž souběžně vyšlo najevo, skupina se rozpadla na dvě a spor o to, komu přísluší název, bude muset patrně řešit soud. Je to vlastně jen další kapitola z tragikomického příběhu předrevolučního undergroundu, který přežívá ve zvláštní křeči. Jeho představitelé se nikdy úplně nedokázali adaptovat na novou dobu a její problémy a místo toho dál žili v bublině ideologicky zamrzlé v polovině osmdesátých let. Těžko se pak divit, že je rozeštve senilní devadesátiletý děda, a přitom bez problémů přijmou, že festival s otevřenou náručí vítá kontroverzního politika Miroslava Kalouska a sponzoruje ho miliardář Zdeněk Bakala.

Celá kauza Trutnoff připomíná černobílou němou grotesku, v níž kdosi na chodníku rozlije olej a každý, kdo jde kolem, na něm musí uklouznout a komicky upadnout. Prapodivná bouře ve sklenici vody by paradoxně mohla festival definitivně pohřbít. Kromě své tradice a pověstné atmosféry už totiž nemá, čím by v záplavě letních festivalů konkuroval.

Autor je hudební publicista.

 

Leave A Reply