Uklízecí četa čistila Křetínského špinavý byznys
Čeští protiuhelní aktivisté včera upozornili na špinavé praktiky firmy Daniela Křetínského.
Lidé z iniciativy Limity jsme my v úterý symbolicky vyčistili předsálí sídla Energetického a průmyslového holdingu (EPH), patřící českému oligarchovi Danielovi Křetínskému. Upozornili tím na podle nich nečistý byznys, který EPH v minulosti vedla. Cílem bylo oslovit švédskou vládu, která v současnosti rozhoduje o prodeji hnědouhelných dolů a elektráren v německé Lužici právě Křetínského EPH. Namísto prodeje dolů a elektráren nedůvěryhodné firmě požadují ekologové ukončení těžby a sociální programy pro propouštěné horníky.
Německá Lužice je jednou z největších uhelných oblastí v Evropě. Těží se zde otevřeným způsobem, který je pro krajinu, světové klima i zdraví lidí nejvíce zničující.
Křetínského EPH se i díky finanční pomoci Kellnerovy PPF dohodla se švédskou státní firmou Vattenfall na koupi hnědouhelných dolů a uhelných elektráren v německé Lužici. O prodeji však musí ještě rozhodnout švédská vláda, jejíž rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších dnech. Právě proto ekologické organizace z celé Evropy stupňují tlak na švédské zákonodárce, aby prodej neposvětili. Upozorňují zejména na pokrytecký přístup švédské vlády, která chce svých cílů pro snižování emisí dosáhnout prodejem hnědouhelných akvizic namísto programu na ukončení těžby.
V souvislosti s EPH zase zmiňují, že majitelé firmy sídlí v kyperském daňovém ráji a že v roce 2012 společnost dostala pokutu od Evropské komise za obstrukce při antimonopolním vyšetřování. EPH v Německu už uhelné doly a elektrárny vlastní. Právě kvůli prapodivnému procesu prodeje je jeden ze šéfů dceřinné firmy Mibrag dodnes prošetřován policií.
Lužické uhlí na prodej
Těžba uhlí pro průmyslové účely zde začala již v roce 1844, od té doby ji muselo ustoupit více než sto obcí. V případě, že Křetínský doly skutečně koupí a rozhodne se rozšířit těžbu na dvou povrchových dolech (Nochten, Welzow-Jih) podle původních plánů Vattenfallu, může pod koly rypadel zmizet až osm dalších obcí.
Právě z toho důvodu se letos v květnu uskutečnily v Proschimi (jedné z ohrožených obcí) masové protesty s názvem Ende Gelädne, během nichž více než čtyři tisíce lidí obsadily povrchový důl Welzow-Jih, uhelné překladiště a elektrárnu Schwarze Pumpe. Od té doby proti plánovanému prodeji lužických dolů protestují ekologické organizace v Německu i Švédsku.
Ve Švédsku aktivisté protestovali například během jednání vlády o prodeji dolů. Německá média se například ptají, zda se na lužickém uhlí dá ještě dnes vydělat. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že ?vyhlídky lužických dolů se poté, co německá vláda začala hovořit o ukončení využívání hnědého uhlí, zhoršily?. Podle pozorovatelů však EPH počítá s prudkým vzrůstem cen uhlí spojeným se zavíráním německých jaderných elektráren. Křetínský zkrátka energetickému obratu v Německu nevěří a uhlí nadále považuje za perspektivní.
Napjatá situace ve švédské vládě
Švédská vláda o celém prodeji v posledních týdnech intenzivně jedná. Podle pozorovatelů padne finální rozhodnutí buďto v nejbližších dnech, nebo až na podzim. Názory na prodej dolů však nejsou jednotné. Ve Švédsku vládne menšinová koalice složená ze sociálních demokratů a zelených, podporovaná Stranou levice. Švédská Strana zelených čelí kvůli prodeji vnitrostranické krizi. Za koketování s myšlenkou prodat lužické doly schytává kritiku i od svých sesterských stran po celé Evropě.
Situace není příliš odlišná ani u sociální demokracie. Podle Ulfa Bjerelda a Rafaela Waterse z levicové frakce uvnitř strany by vláda měla prodej okamžitě zastavit. Proti prodeji veřejně vystupuje i vlivný člen strany Carl Schlyter nebo předseda švédských mladých sociálních demokratů Philip Botström. Situace ve Švédsku je proto velmi vyhrocená. Ekologické organizace spolu s lidmi v Lužici a Danielem Křetínským proto napjatě očekávají, jak se situace dále vyvine.
Autor je ekolog a aktivista.
