Zrušme práci, roboti přicházejí

Česká republika patří k zemím, které jsou v rámci vyspělého světa silně ohrožené automatizací práce. Roboti nahradí dělníky i novináře. Jak z toho ven?

V Česku rádi posuzujeme, kdo ?dost maká?, a ty, kteří nepracují, rovnou považujeme za opovrženíhodnou špínu. Jenže je to k smíchu. Ve skutečnosti vedeme absurdní závod ke dnu a soupeříme o to, kdo se nechá víc odírat. Naše platy jsou směšně nízké a navíc nám hrozí masivní zánik pracovních míst v důsledku automatizace práce. Právě Česká republika totiž patří k nejvíce ohroženým zemím, pokud jde o nahrazování lidské práce roboty. A to je dost vážný důvod, abychom přemýšleli o úplně jiné společnosti, ve které náš příjem nebude záviset na placeném zaměstnání. Dokážeme to?

Invaze vetřelců

Jak ukazuje nedávná studie OECD, riziko zániku pracovních míst je vysoké u nás i na Slovensku. To znamená, že lidé můžou přijít o práci a tím i o prostředky na živobytí a základní jistoty.

Představme si to ve vyhrocené podobě takhle: Do České republiky vtrhnou zvláštní vetřelci. Jakmile si sundají skafandry, vyjde najevo, že nás nepřišli vykrást, plundrovat, znásilňovat naše ženy ani se nechopí vlády. Ukázalo se, že tihle nájezdníci prostě přišli do práce. Jsou jich tisíce, vyznačují se vysokou inteligencí, umí se učit nové věci a smyslem jejich života je jenom práce. Nepotřebují odpočinek, volný čas, bydlení, soukromí ani spánek. Nemusí jíst, protože nemají hlad ani chuť k jídlu. Nemají city, touhy ani sexuální potřeby.

Proč bychom měli poslouchat úředně posvěcené blby, kteří kážou odříkání, zatímco z našich životů se stal nástroj, jak vydělat bohatým peníze?

Vetřelci se zapojí do naší ekonomiky. Chtějí pracovat a nepotřebují žádný plat. Jedinou odměnou je pro ně samotná práce. Nejdřív začnou na rutinních pozicích v továrnách a montovnách. Časem ale prokážou schopnost vykonávat mnohem složitější úkoly a nahradí většinu lidí. Dokonce i zaměstnavatelé, kteří se těmto stvůrám zpočátku bránili, nebudou mít na výběr a začnou jimi nahrazovat lidi, aby zůstali konkurenceschopní. Nezaměstnanost prudce vzroste a platy těch, kteří si ještě práci udrží, budou stagnovat nebo klesat. A jelikož se Češi budou bát budoucnosti, přestanou nakupovat a utrácet. Proto přijde těžká hospodářská krize, při níž vyjde najevo, že invaze vetřelců nebyla žádná nevinná záležitost.

Roboti místo montérů a novinářů

Naši vetřelci samozřejmě nejsou ?muslimští nájezdníci?, kterými se v Česku absurdně straší, ale roboti. Vyšší stupeň ohrožení pro Českou republiku plyne z toho, že patříme k nejprůmyslovějším zemím celé EU. Průmysl se totiž na naší ekonomice podílí skoro z padesáti procent, což je víc než v sousedním Německu. Pracuje v něm zhruba 1,45 milionu lidí, tedy asi třetina všech českých zaměstnanců ? s tím, že hlavním tahounem průmyslu je výroba aut. A právě oni jsou první na ráně, co se týče nahrazování jejich míst kovovými vetřelci.

Ilustrují to i příklady ze zahraničí. Třeba v USA po finanční krizi narostla průmyslová výroba o osmnáct procent, jenže žádný boom pracovních míst se nekonal. Místo toho do továren nastoupili roboti. Podle studie z roku 2013 dojde v USA v následujících dvaceti letech k zániku sedmačtyřiceti procent pracovních míst kvůli automatizaci. Roboti jsou navíc čím dál chytřejší. Kromě továren a supermarketů se využívají i v dalších odvětvích, jako je potravinářství, doprava, medicína a školství. A tím to nekončí.

V roce 2009 skupina vědců ze Severozápadní univerzity v Chicagu vyvinula technologii, která zastane dokonce i práci novináře. Jejich systém nazvaný StatsMonkey nejprve psal zprávy ze světa sportu ? po zadání základních dat vytvořil přesvědčivý text, který byl k nerozeznání od práce novináře-sporťáka. Zmíněná parta z Chicaga si následně založila vlastní firmu Narrative Science a vyrobila pokročilejší technologii s názvem Quill (Brko). Ta už umí tvořit texty z vícero oblastí včetně politiky a ekonomiky a brzy ji začala využívat velká média, například časopis Forbes. Quill dnes používá celá řada novin a webů (i když některé z nich to raději drží v tajnosti, takže se jen můžete dohadovat, zda článek, který právě čtete, napsal fakt člověk). Zakladatelé firmy Narrative Science každopádně tvrdí, že z robotů se do patnácti let stanou autoři více jak devadesáti procent novinových zpráv.

Cesta k nové totalitě?

V gubernii jménem Česká republika však zmíněné problémy neřešíme. Naše hlavní politické strany se naopak předhánějí v tom, jak zatočit s ?flákači? a ?parazity?, což je absurdní. Člověk se těžko ubrání dojmu, že represe a hysterické vynucování práce zrovna v době, kdy hrozí její masivní zánik, dláždí cestu k novému fašismu. Proč se většina politiků právě nyní předhání v boji proti nezaměstnaným? Proč naše ?levicové? strany (které si v praxi často nezadají s ultrapravicí) chtějí trestat nezaměstnané, či dokonce ?zavírat příživníky? ? jak by si přála KSČM? Z jakého důvodu Miloš Zeman horuje pro rušení sociálních dávek? Jsou tito politici jen hloupí fanatici, anebo tím sledují něco víc?

Populární americký blogger Noah Smith kdysi varoval před budoucností, ve které živoří ?zpustlá masa zbídačených lidí na hranici vyhladovění?. Automatizace práce totiž může způsobit, že se většina lidstva nakonec stane ?zbytečnou?. Dojde k návratu feudalismu, tentokrát ovšem s moderními technologiemi a lidmi jako přebytečnou pracovní silou. Vrstva nejbohatších se uzavře v opevněných komunitách, které budou střežit drony a ozbrojení roboti, kdežto ostatní budou zbaveni základních práv. Podobnou situaci zobrazuje známý sci-fi film Elysium, v němž plutokracie odejde žít na rajskou orbitální stanici, zatímco většina lidí živoří v nesnesitelných podmínkách na Zemi. Dnes může znít něco takového přehnaně a konspiračně. Kde ale máme záruku, že naše ?elity? nepřipravují do budoucna podmínky k něčemu podobnému?

Osvoboďme se od práce

Pokud se chceme temným scénářům vyhnout, měli bychom v první řadě přehodnotit roli práce v české společnosti. Ideálem polistopadového režimu měla být svoboda, jenže místo toho jsme skončili v nové totalitě práce. Z práce se stalo nové náboženství, které pohltilo naše životy, naplnilo nás úzkostí a zrušilo rozdíl mezi volným časem a zaměstnáním. Málokdo se nahlas ptá, jaký smysl má hákovat celé hodiny za mizernou almužnu. Proč bychom měli poslouchat úředně posvěcené blby, kteří kážou odříkání, zatímco z našich životů se stal nástroj, jak vydělat bohatým peníze?

Druhým krokem by mělo být zavedení nepodmíněného základního příjmu. Jistě to není všespasitelné řešení a je nutné bojovat za to, aby se nepohyboval na hranici minimální mzdy. Ale mohl by přinést výhody. Jedním z nebezpečí automatizace práce je společnost, ve které roboti vyrábí zboží, jež nemá kdo kupovat. Nepodmíněný příjem by naproti tomu poskytl nezaměstnaným peníze, udržel by kupní sílu, a tudíž i hospodářství v chodu. Zároveň by motivoval lidi k hledání práce, které se chtějí věnovat, nebo dokonce ke startu vlastního podnikání. A představoval by řešení i pro lidi, kteří potřebují pracovat málo nebo vůbec a rádi by se věnovali užitečnějším věcem.

Základní příjem by mohl být jen dočasné opatření ? takové, které nám uvolní představivost a ruce k vybudování jiné, lepší společnosti, nezávislé na otrocké dřině a vykořisťování. Na tom, že nám hrozí zánik pracovních míst se dnes shoduje OECD, Světová banka, MMF, OSN a dokladuje to bezpočet vědeckých studií. Ať už si tedy o základním příjmu myslíme cokoliv, roboti pomalu ale jistě přicházejí. A řešení nespočívá v obnovení feudálních poměrů v čele se zákeřnými českými politiky, kteří brojí proti parazitům. Ve skutečnosti stojíme před možná největší výzvou v dějinách: musíme se osvobodit od práce.

Autor je šéfredaktor Alarmu.