Špatný stav životního prostředí zabije ročně 1,7 milionu dětí
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je až čtvrtina dětských úmrtí způsobená nevhodnými environmentálními podmínkami.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala dvojici vědeckých zpráv popisujících dopady znečištění životního prostředí a změny klimatu na životy dětí po celém světě. Vyplývá z nich, že až 1,7 milionu dětí ve věku do pěti let zahyne ročně na následky environmentálních rizik, jako je špatná kvalita vody, emise v ovzduší nebo nedostupnost hygieny. Tyto faktory se významně podílejí na propuknutí a šíření pro mladé organismy potenciálně fatálních onemocnění, mezi které patří malárie, zápal plic nebo průjem. Špatný stav životního prostředí je také příčinou vzniku chronických respiračních onemocnění v předškolním věku. Do dospělosti si navíc děti vystavené rizikovému prostředí odnášejí zvýšenou pravděpodobnost výskytu rakoviny, infarktů a srdečních onemocnění.
Staré mobilní telefony a počítače shromažďované na skládkách postupně uvolňují do prostředí toxiny, jež mohou mít za následek psychické i fyziologické poruchy jako ADHD, nemoci plic a rakovinu.
Absolutní čísla rozhodně nejsou potěšující. V prvních měsících života umírá na důsledky environmentální degradace až 270 000 dětí ročně, přičemž jde často o předčasně narozené děti, jež byly negativním faktorům (například špatné kvalitě vody a ovzduší) vystaveny již v těle matky. Až 200 000 dětí ve věku do pěti let ročně zahyne kvůli nedostatečným opatřením proti šíření malárie, dalších 200 000 mají na svědomí zranění zapříčiněná nekvalitní infrastrukturou a otravy toxickými látkami. Průjmy způsobené špatnou vodou a nehygienickým prostředím zabijí dalších až 361 000 dětí a nejzávažnější škodlivé dopady ? infekce dýchacích cest v důsledku znečištění ovzduší ? vezmou ročně život více než půl milionu dětí.
Ke zmíněným negativním faktorům je nutné přidat i další, které se naplno projeví až v budoucnu. Patří mezi ně zejména důsledky klimatické změny nebo rizika spojená s produkcí elektronického odpadu. Staré mobilní telefony a počítače shromažďované na skládkách postupně uvolňují do prostředí toxiny, jež mohou mít za následek psychické i fyziologické poruchy jako ADHD, nemoci plic a rakovinu. Toxické látky se do dětských těl dostávají i vlivem nadužívání pesticidů v agroprůmyslu. Mnohé nátěry stále obsahují příměsi olova, které poškozuje vývoj mozkových funkcí dítěte. Klimatická změna způsobuje i zvyšování podílu pylu v ovzduší, což vede k rozšíření astmatických onemocnění. Astmatem podle zprávy WHO trpí 11?14 % dětí v předškolním věku a téměř u poloviny z nich je tato nemoc způsobena přímo nízkou kvalitou životního prostředí. Emise v ovzduší navíc projevy astmatu u dětí jen dále zhoršují.
Nejen podle názoru WHO je možné všem těmto úmrtím předcházet jedině plošnou redukcí skleníkových emisí a jiných toxických látek v ovzduší, drastickou redukcí produkce nebezpečného průmyslového odpadu a omezením užívání pesticidů v zemědělství, solidární bytovou politikou, environmentálně uvědomělým městským plánováním nebo podporou veřejné dopravy.
