Ultimate magazine theme for WordPress.

?Minulost sexuální pracovnice nejde vymazat?

63
  • Přinášíme rozhovor s Elyse Wojnowski-Anders, která se v minulosti živila jako sexuální pracovnice. Mluvily jsme s ní o sexu, feminismu i rozdílu mezi otroctvím a prací.
  • Kdy ses začala živit sexem?
  • V roce 2015. Od kamarádky jsem se dozvěděla o tzv. sugar dating, tedy vztahu většinou staršího muže a dívky nebo ženy, která mu za peníze poskytuje společnost včetně té intimní. Říkala, že bych v tom mohla být dobrá, a protože jsem zrovna nutně potřebovala peníze, poslechla jsem její radu. Brzo jsem ale zjistila, že ?sugar baby? je v podstatě jen špatně placená sexuální společnice se spoustou časových a citových závazků navíc. Bylo proto logičtější soustředit se přímo na eskortní servis, kde lze jasně definovat hranice. Nebyla to špatná práce, měla jsem slušný příjem a úplnou kontrolu nad svým časovým rozvrhem. A zjistila jsem, že jsem v tom dobrá. Dávala jsem svým klientům pocit, že je někdo chce a potřebuje.
  • Jak jsi snášela skutečnost, že sexuální služby jsou na většině území USA zakázané?
  • Špatně. Čím déle jsem v tomto oboru pracovala, tím nespravedlivější mi to připadalo. Nechtěla jsem s tím přestat, protože jsem byla přesvědčená, že nikdo nemá právo mi tuto práci zakazovat. O svém těle a způsobu, jak nakládám se svým časem, bych měla rozhodovat jen já.
  • Jaký typ klientů tvé služby většinou vyhledával?
  • Nejrůznější lidé, ale vždy muži ? obecně lze říct, že muži vyhledávají sexuální služby, a ženy ne, protože ženy vykonávají dost sexuální práce i v běžném životě.
  • Měla jsi stálé zákazníky, nebo spíš takové, co přišli jen jednou?
  • Půl na půl. Asi padesát procent tvořili jednorázoví návštěvníci jako třeba byznysmeni na služební cestě. Když zrovna nebylo moc práce, vždycky se ozval někdo ze stálých zákazníků, takže jsem pak třeba měsíc pracovala jen s nimi.
  • Pokud věříš, že žena může dát informovaný souhlas k sexu, a věříš, že si může určit podmínky toho souhlasu, musíš také věřit, že může říct ?chci za sex tři sta dolarů?. Můžeme rozhodovat o svých tělech a nevidím důvod, proč bychom si nemohly stanovit takovou podmínku.

  • Měla jsem také klienty, co přišli na jednorázovou návštěvu, ale začali se vracet. A i takové, co říkali, že budou chodit pravidelně, ale potom se po nich slehla zem. Někteří hledají dlouhodobý kontakt s jednou společnicí, které věří a je jim s ní dobře, zatímco jiní jich střídají několik.
  • Užíváš si sex při práci?
  • O moje potěšení většinou nejde ? a je to tak v pořádku. Někdy se mi to líbí, někdy ne. Někdy necítím vůbec nic. Nestává se moc často, že bys vešla do místnosti a začala si to rozdávat s cizím člověkem, kterého jsi poznala před dvěma minutami, a byl by z toho úžasný sex. Jde prostě o uspokojení klienta. A musíš u toho spíš přemýšlet o správné strategii, brát ohled na vlastní bezpečnost a varovné znaky a celkově klienta neustále odhadovat, než se oddávat fantaziím. Rozhodně je to skvělá škola multitaskingu.
  • Je podle tebe vůbec možné, aby člověka sex s klienty bavil?
  • Jestli je možné se u práce bavit, je složitá otázka v každém oboru. I lidi, kteří svou práci milují, nesnáší některou její část. Když se jedná o služby zákazníkům, asi tu práci nikdy nebudeš zbožňovat každý den, s každým člověkem, se kterým se při tom setkáš. Vezmi si třeba učitele hudby. Pravděpodobně hudbu milují, tvoří ji, vystupují s ní, poslouchají ji? Ale učit hudbu, nebo i vycházet se všemi, s nimiž jsou v kapele nebo v orchestru, to je prostě dřina.
  • Jaký je rozdíl mezi sexem s klientem a s partnerem?
  • Obrovský. Při sexu s partnerem jde o mě a moje uspokojení. Musela jsem ale zároveň umět vypnout pracovní instinkty, což bylo docela komplikované, takže mi to někdy nestálo za námahu. Dospěla jsem pak do stavu, kdy pro mě bylo jednodušší a příjemnější masturbovat než dosáhnout orgasmu s partnerem. To možná zní sobecky nebo smutně, ale ve skutečnosti je to jen způsob, jak o sebe pečovat. U partnera je pro mě důležitější než sex pocit blízkosti, dotek od někoho, kdo mě má rád a komu na mě záleží.
  • Co pro tebe bylo na této práci nejpřekvapivější?
  • Že zahrnuje mnohem méně klasické penetrace, než by si člověk myslel, a mnohem víc rozprav třeba o tom, jestli je měsíc kosmickou lodí připoutanou k zemi. Vyšší cena většinou nic nezmění na tom, co všechno je pracovnice ochotná pro vás dělat, ale může mít vliv na to, o čem všem vás nechá mluvit.
  • Jaká byla tvá nejhorší a nejlepší zkušenost?
  • Nejhorší ? byla jsem unesena a málem zavražděna. A nejlepší? Do toho ti nic není?
  • Měla na tebe tato práce nějaký negativní efekt v oblasti citů nebo duševního zdraví?
  • Myslím, že celkový efekt byl spíš pozitivní. Samozřejmě jsem měla i špatné zkušenosti, jako v každé práci. Narušilo to moji důvěru v muže, ale na druhou stranu dokážu být citlivější k jejich potřebám a slabostem. Změnilo to způsob, jak pohlížím na sex ? dokážu víc ocenit nejen fyzickou, ale i citovou blízkost.
  • Vědí o tvé bývalé práci tvoje děti?
  • Nejsou ještě dost staré na to, aby to pochopily. A i kdyby byly ? přestože si cením upřímnosti, nemyslím, že by to k nim bylo fér. Bylo by to pro ně zbytečně těžké břemeno. Chtěla bych po nich, aby zachovaly opravdu závažné tajemství. Kdyby o tom mluvily, znamenalo by to potenciální nebezpečí pro celou rodinu jak z právního, tak ze společenského hlediska, a velké stigma pro ně samotné, kdyby se to dozvěděli jejich učitelé, kamarádi, rodiče kamarádů? Opravdu nemá smysl jim to říkat.
  • Jak budeš k tomu tématu přistupovat, až budou starší?
  • Už dnes vědí, že sexuální práce existuje a že se při ní vystavujete nebezpečí, že vám někdo ublíží nebo vás zavřou. Vědí, že to je těžká práce, při které pomáháte lidem a můžete za to jít do vězení. Díky tomu můžou podporovat organizace, které sexuálním pracovnicím pomáhají, aniž by přesně věděly, co ta práce obnáší. Jak porostou, chci práva sexuálních pracovnic nadále zahrnovat do našich diskusí o aktivismu, politice, práci, marginalizaci, rodině, spravedlnosti a zákonech. Až budou dost staří na to, aby pochopili, co sexuální práce ve skutečnosti je, budou také chápat, že je to práce jako každá jiná a není na ní nic špatného.
  • Dnes už se sexuální prací neživíš. Změnilo to nějak tvůj přístup k této problematice?
  • Jsem si jistá, že nikdy nebudu schopná o sobě přemýšlet jako o sexuální pracovnici v minulém čase, protože to není něco, co bys mohla jednoduše vymazat ? lidi se tak na tebe stále budou dívat. Až mi bude osmdesát, pořád se najdou takoví, co mě nazvou děvkou.
  • Měla by podle tebe být sexuální práce nějak regulována?
  • Ne víc než standardní ochranou zaměstnanců. Většina problémů, které se s touto prací pojí, vzniká kvůli její ilegalitě.
  • Neměly by ale být vyžadovány alespoň povinné testy na různé pohlavně přenosné nemoci?
  • Tady je problematický samotný předpoklad, že u sexuálních pracovnic je větší pravděpodobnost přenášení pohlavních chorob než u zbytku populace. Přitom ale opak je pravdou, ochrana při sexu je pro nás základní věc. A odevzdávat výsledky svých zdravotních testů vládě mi přijde docela invazivní.
  • Sexuální práce je často kritizována kvůli tomu, že zosobňuje patriarchální principy, protože ženy prodávají svá těla mužům a většinou si tu práci nevybírají dobrovolně, ale jsou k ní přinuceny ? buď přímo fyzicky, nebo okolnostmi. Jak se stavíš k takovým názorům?
  • Celá naše kultura zosobňuje patriarchální principy. Nezavíráme pivovary kvůli sexistické reklamě a nerušíme americký fotbal kvůli roztleskávačkám. Problémem patriarchátu není existence sexy žen, ale způsob, jakým se ženami zacházejí muži. I bez patriarchátu budou lidé chtít sex a budou mít motivaci ho vyhledávat. Nikdo si nevybírá, zda chce pracovat. Pracujeme, protože musíme. Nikdo si dobrovolně nevybere, že bude mýt záchody nebo že bude dělat pokladní ve Wallmartu. Někdo nemá lepší možnost, než se živit sexem, někdo potřebuje peníze rychle kvůli závislosti. Jsou i lidé, kteří se musí uchýlit k černé ekonomice, protože nejsou zaměstnatelní na ?normálním? pracovním trhu. Ale v principu, když tě k tomu někdo nutí, nejedná se o sexuální práci, ale sexuální otroctví. A to není to samé. Pokud věříš, že žena může dát informovaný souhlas k sexu, a věříš, že si může určit podmínky toho souhlasu, musíš také věřit, že může říct ?chci za sex tři sta dolarů?. Můžeme rozhodovat o svých tělech a nevidím důvod, proč bychom si nemohly stanovit takovou podmínku.
  • Jak můžeme my ostatní sexuálním pracovnicím pomoct?
  • Nejdůležitějším prvním krokem je naslouchat jim, protože jsou často umlčovány ? zvlášť v diskusích týkajících se jich samých. Naše zkušenosti nejsou považovány za důvěryhodnou výpověď. Nejsme dost respektované, aby nám ostatní věřili, že jsme schopné dělat svou práci z vlastní vůle a mluvit o tom. Dalším způsobem, jak pomoct, je sledovat, co se děje ve vašem okolí, a hledat organizace, které sexuální pracovnice podporují ? ne ty, které se je snaží ?zachránit?.
  •  

Leave A Reply