Zůstal mi imperativ solidarity
- Demokratický právní stát podléhá krok za krokem plánované likvidaci a na jeho místo nastupuje politický systém národního populismu. Strana Právo a spravedlnost (PiS), která vyhrála poslední volby, získala v Sejmu těsnou většinu. Ta stačí ke schvalování běžných zákonů, ale ne ke změnám ústavního pořádku. Je tu však řada zákonů, které navzdory ústavě likvidují demokratické zřízení republiky ovládnutí veřejnoprávních médií vládnoucí stranou a jejich přeměna v orgán vládní propagandy, rozšíření pravomocí ministra spravedlnosti, který nejenže je opět zároveň generálním prokurátorem, ale nyní má i právo libovolně zasahovat do trestního řízení a vyšetřování, anebo drastické rozšíření práva speciálních služeb sledovat občany a občanská sdružení. Připravený už je také projekt nového zákona o Zemské soudcovské radě, která je v ústavním pořádku našeho státu nejvyšším článkem soudní samosprávy. Teď má být volená Sejmem, tedy de facto stranou, která má v Sejmu většinu a která také sestavovala vládu.
- Dělnické bouře se odehrály také v jiných zemích ?reálného socialismu? v Plzni v květnu 1953, ve východním Německu o měsíc později, maďarské povstání v roce 1956 mělo také do značné míry dělnický charakter. V Sovětském svazu proběhla v roce 1962 stávka a dělnická manifestace v Novočerkassku, která byla krvavě potlačena armádou. V Polsku to bylo specifické v tom, že se politické krize a s nimi i dělnické bouře opakovaly každých několik let: v Poznani v roce 1956, v baltských přístavech v prosinci 1970, v Radomi, varšavském Ursusu a Płocku v červnu 1976. A potom přišla mohutná vlna stávek v červenci a srpnu 1980, zakončená bezprecedentní dohodou polské vlády s dělníky a legalizací nezávislého odborového svazu Solidarita, po níž následoval boj masového dělnického hnutí s chřadnoucí diktaturou, který trval do vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981.
- Text vyšel v //www.advojka.cz/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>A2 č. 13/2017.