Radikální budoucnost se musí stát radikální přítomností
- Klíčovým argumentem je představa, že levice se vzdala ideje budoucnosti a že je potřeba ji získat zpět. Díky změnám na trhu práce, společně s automatizací, můžeme směřovat k postpracovní společnosti. Jde o splnění čtyř požadavků. Prvním je vyvíjení tlaku na automatizaci ? pojďme automatizovat všechnu dřinu a tvrdou práci, nakolik je to jen možné. Druhým požadavkem je zkrácení pracovního týdne ? což je klasický požadavek dělnických hnutí, především v podobě volného pátku, a tedy třídenního víkendu. Třetím požadavkem je všeobecný základní příjem, tedy určitá částka, která je poskytována všem členům společnosti bez ohledu na to, jestli pracují. Takové opatření umožňuje lidem přežít, aniž by museli pracovat. Nejedná se ale jenom o přerozdělovací mechanismus, který má pomoci chudým. Je to zároveň politický nástroj, který zesiluje hlas širokých skupin lidí nejste nuceni poslouchat šéfa, můžete jít kdykoliv do stávky a nemusíte dělat práci, kterou dělat nechcete. Čtvrtým požadavkem je skoncování s etikou práce. Pokaždé, když vznášíme uvedené požadavky, objeví se lidé, kteří se ptají: ?Ale co budeme dělat, když nebudeme chodit do práce?? Etika práce se stala ústřední součástí našich životů a toho, jak uvažujeme o sobě samých, jak spolu mluvíme a jak se socializujeme s druhými lidmi. Dokonce i ti, kdo práci nenávidí (a není jich zrovna málo) musí tak či onak být součástí společnosti, která si práce cení a v níž socializace probíhá především na pracovišti. Musíme se zbavit této ústřední role práce v našich životech a začít vytvářet alternativy.
- Klasická sociální demokracie chce plnou zaměstnanost, o kterou opírá veškeré benefity, důchody a sociální zabezpečení. Pokud jste nezaměstnaní, je to jen dočasná situace. Nemyslím, že takový projekt je dnes ještě reálný práce je čím dál tím prekarizovanější, lidé pracují méně, tradiční benefity přestávají fungovat a riziko nezaměstnanosti se stále zvyšuje. Proto může pomoci všeobecný základní příjem.
- Abych uvedl konkrétní příklad výzkumy ukazují, že když je někdo dlouhodobě nezaměstnaný, časem si nějakou práci najde, ale horší než tu, kterou měl naposledy. Jeho schopnosti se zhoršují a ve finále je to nevýhodné i pro společnost. Pokud bychom čas bez práce mohli využít například studiem nebo získáváním nových kompetencí namísto toho, abychom hledali jakoukoliv placenou práci, byli bychom flexibilnější, soběstačnější a sebevědomější.
- Jsou v zásadě dvě pojetí základního příjmu levicová a pravicová. Pravicová zní zhruba tak, že sociální stát, příspěvky na bydlení, příspěvky na dítě a zdravotní péči zrušíme a nahradíme to tím, že všem lidem dáme nějaký základní obnos peněz. Taková koncepce by předhodila všechny sociální služby trhu, což je důvod, proč se tolik líbila třeba Miltonu Friedmanovi. Myslím, že pro levici je důležité, aby předložila vlastní variantu nepodmíněného příjmu ? takovou, podle níž stát zajišťuje takové věci, jako je péče o děti, zdravotnictví nebo penze. To všechno si ponechme, ale zároveň poskytněme lidem určitý obnos peněz. Nemůžeme se zbavit sociálního státu ? základní příjem by pak skončil jako neoliberální dystopie.
- Termín ?akcelerace? už nepoužívám, protože, jak říkáte, vede k protichůdným interpretacím. Tolikrát jsme se snažili, dokonce i v samotném manifestu, rozlišit mezi rychlostí a akcelerací, ale vždy se to plete. Co se ovšem změnilo od doby, kdy jsme užívali termín ?akcelerovat?, jsou jeho možné praktické dopady. Víte, manifest je velmi filosofický text, plný pojmů, k jejichž rozluštění potřebujete mít načtené Deleuze a Guattariho, a možná ani s nimi to všichni nepochopí? Oproti tomu kniha //www.versobooks.com/books/2315-inventing-the-future“ target=“_blank“ rel=“noopener“>Inventing the Future (Vynalézání budoucnosti) je psaná pro všechny s alespoň základním zájmem o politiku. Nyní nás mnohem více zajímají praktická řešení: jak sloučit migraci se základním příjmem a zkrácený pracovní týden s potřebou růstu a vytváření pracovních míst? Jak se můžeme vyrovnat se zvýšenými pracovními náklady? Jinými slovy: jak se z radikální budoucnosti stane radikální přítomnost?
- Z anglického originálu The radical future has to become a radical present, publikovaného na stránkách //politicalcritique.org/world/2017/dymek-srnicek-interview-technology-capitalism-radical-future-automation-basic-income/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>PoliticalCritique.org, přeložil Martin Vrba. Redakčně kráceno.