Volební preference dle věku, vzdělání, práce, bydliště a pohlaví

Martin Vrba Last updated Říj 12, 2017

Agentura Median zveřejnila volební preference různých stran podle zásadních demografických kategorií. Hnutí ANO bere takřka vše.

Zatím asi nejpodrobnější analýzu volebních preferencí přinesla agentura Median, která se kromě celkového volebního modelu věnuje i bližšímu pohledu na složení elektorátu jednotlivých stran podle věku, vzdělání, pohlaví, práce a bydliště napříč celou populací. Průzkum z tohoto září ve svých základních číslech asi nikoho nepřekvapí, protože se nijak významně neliší od jiných šetření. Babišovo ANO se drží na 27 %, daleko za ním je ČSSD s 13,5 % a KSČM s 12,5 %. Do sněmovny se podle tohoto modelu mohou dostat i Piráti s 6 % a Okamurova SPD s 6,5 %. Na 6 % zůstávají i lidovci, 7 % procent voličů vyjádřilo podporu TOP09 a 9,5 % pak ODS. STAN se drží těsně pod hranicí volitelnosti na 4 % a Zelení klopýtají na hranici viditelnosti s 2,5 %.

Největší podívanou představuje analýza volební dynamiky, tedy přelivu voličů mezi jednotlivými stranami. 23 % voličů ANO z roku 2013 dnes deklaruje volbu jiné strany, a to především směrem k marginálním politickým subjektům.

Podíváme-li se nejdříve na věkové složení podporovatelů jednotlivých stran, uvidíme zřetelně několik zajímavých tendencí: jakkoliv se hnutí ANO daří prakticky u všech věkových skupin, nejsilnější podporu získává mezi staršími lidmi, především pak u věkové skupiny starší 65 let, kde by ho volilo celkem 34,5 % lidí. Jedná se také o tradiční elektorát levicových stran: ČSSD z této skupiny vyjadřuje podporu celkem 15,5 % lidí, KSČM pak celých 21,5 %. Naopak volební potenciál pravicových stran, včetně Okamurovy SPD, je u této věkové skupiny minimální. Nelichotivou zprávou však je zjištění, že Okamura slaví úspěch především u mladých lidí: jedná se o 13 % věkové skupiny 18?24 let a 9,5 % věkové skupiny 25?34 let. Zároveň u těchto věkových skupin asi nepřekvapí tradičně vysoká podpora Pirátům: 18,5 % (18?24 let) a 11,5 % (25?34 let). U ČSSD a KSČM zase dlouhodobě platí, že jejich volební zisky u mladé části populace jsou naprosto marginální. Podíváme-li se ještě na věkové složení elektorátu Zelených, zjistíme, že největší úspěchy slaví taktéž u mladých lidí, zatímco starší ročníky je téměř úplně ignorují.

ANO: plošný úspěch

Zabrousíme-li do rozložení volebních preferencí podle vzdělání, zjistíme opět, že hnutí ANO Andreje Babiše slaví plošně úspěch na všech úrovních vzdělanosti, nicméně nejsilnější podporu má u lidí se základním vzděláním (34 %) a vyučených (29 %). Sociální demokraty volí rovnoměrně lidé s různými typy vzdělání, ke KSČM se pak přiklánějí hlavně lidé se základním vzděláním (20,5 %), zatímco vysokoškolsky vzdělaní se komunistům vyhýbají obloukem (5 %). Pravicovým stranám obecně vyjadřují podporu vzdělanější lidé, což ovšem platí i o Zelených.

Někoho možná překvapí skutečnost, že mezi volebními preferencemi žen a mužů není žádný významný rozdíl. Obecně lze ale říci, že ženy na rozdíl od mužů nemají sklon volit marginální strany, vyjadřují o něco málo silnější podporu Zeleným, a naopak výrazně nižší podporu Okamurovi (5 % žen oproti 8 % mužů). Mají o něco silnější sklon volit levicové strany a vyšší sympatie chovají k hnutí ANO Andreje Babiše (29 % oproti 25,5 %).

Bohatí a chudí

Zajímavé je rozhodně srovnání volebních preferencí podle výše příjmů a typu práce. U studentů a prvovoličů je na prvním místě hnutí ANO (26,5 %) a své úspěchy zde mají už zmínění Piráti (14 %) a Okamurova SPD (13,5 %). V této sociální skupině se ale daří i Zeleným (8,5 %), zatímco levicové strany zcela propadají. U nezaměstnaných a nízkopříjmových zaměstnanců ale začíná Andrej Babiš hrát druhé housle se 17,5 % a dostává se před něj ČSSD s 22 %. Komunisté v této sociální skupině získávají jen devítiprocentní podporu, což je méně než ODS, která zde záhadným způsobem dokáže oslovit celých 14 % lidí, a také SPD, kterou by zde volilo celých 12 %. Zelení a TOP 09 tady každopádně prakticky nikoho nezajímají. Vysoký podíl tu získávají i marginální politická uskupení (celkem 7 %). Zaměstnanci se středními příjmy do velké míry kopírují celkové výsledky volebního modelu, nicméně nižší podporu vyjadřují komunistům, vyšší naopak Zeleným, Pirátům a SPD. U vysokopříjmových zaměstnanců už ale dochází k silným rozdílům: KSČM tady nemá šanci, ČSSD je u této sociální skupiny na 10,5 %, hnutí ANO na 21,5 % a slavit zde může nepřekvapivě ODS (17 %) a TOP09 (14,5 %). Zároveň docela rádi volí marginálnější politická uskupení (celkem 9 %). Velmi podobná je i situace u OSVČ, kde se velmi dobře daří ODS (18,5 %), Andreji Babišovi (21 %), levice se naprosto propadá a spolu s ní i spousta hlasů marginálním stranám (celkem 10,5 %). Nakonec u důchodců je situace poměrně jednoduchá: šampionem je tu Andrej Babiš s 32 % a KSČM s 23,5 %, kterou následuje s 16 % ČSSD.

Metropole a venkov

Zbývá ještě vztah mezi volebními preferencemi a bydlištěm, které se ukazuje být velmi významným indikátorem. V obcích pod pět tisíc obyvatel kraluje hnutí ANO Andreje Babiše s 30 % a v zásadě docela věrně kopíruje celkový volební model. Ve středně velkých městech do sta tisíc obyvatel KSČM předbíhá ČSSD (1 4% oproti 12,5 %). Ve velkých městech nad sto tisíc obyvatel je pak rozložení preferencí podstatně rovnoměrnější a především se zde o poznání méně daří hnutí ANO (18,5 %), zatímco TOP 09 zde naopak dosahuje na 11,5 %. Také je zde nejvyšší míra potenciálně propadnutých hlasů pro marginální strany (8,5 %). Je ale možná škoda, že zde chybí volební preference čtyř největších měst: Brna, Ostravy, Plzně a především Prahy.

Přeliv voličů

Největší podívanou ale možná představuje analýza volební dynamiky, tedy přelivu voličů mezi jednotlivými stranami. Je z ní patrné, že 23 % voličů ANO z roku 2013 deklaruje volbu jiné strany, a to především směrem k marginálním politickým subjektům. Například ČSSD se zatím podařilo přesvědčit pouhá 3 % někdejších voličů ANO. Naopak celých 20 % voličů ČSSD z roku 2013 se tentokrát přiklání k hnutí ANO, kterému se zároveň velmi daří oslovovat nevoliče. Od ČSSD také ale celých 9 % někdejších voličů utíká k marginálním politickým subjektům (celkem 9 %), zároveň ovšem oslovila některé nevoliče, což se daří i Pirátům a SPD. Propad TOP 09 pak znamená volební zisky především pro Andreje Babiše a ODS. Co se dvou nejsilnějších stran týče, můžeme každopádně shrnout, že zatímco v posledních volbách do Poslanecké sněmovny Andrej Babiš vyluxoval především pravicové hlasy, tento rok podobným způsobem odsává především elektorát ČSSD, který společně s hlasy dosavadních nevoličů tvoří hlavní dva zdroje jeho vysokých volebních preferencí.

Autor je spolupracovník redakce.