Ultimate magazine theme for WordPress.

Mosulská knihovna bez knih

56

Islámský stát zničil v Iráku legendární mosulskou knihovnu. Mezinárodní podpora, na které se podílejí i Češi, pomáhá toto světové kulturní dědictví obnovit.

Štiplavý pach sazí mě uhodil do nosu už celý blok od Mosulské univerzity. V její knihovně se kdysi nacházel snad milion knih, historických map a starověkých rukopisů. Jak jsem se dozvěděla od ředitele knihovny Muhammada Džásima, některé byly staletí, jiné tisíciletí staré. Jedním z nejvzácnějších exemplářů byl Korán z 9. století, knihovnu ale plnily i svazky z 11. století o fyzice, filosofii, právu, dějinách světa, literatuře nebo humanitních vědách. Šest set tisíc knih bylo v arabštině, velká část zbylých svazků v angličtině. Dvaatřicet měsíců ovládal město Islámský stát, který stromy lemovaný univerzitní kampus u řeky Tigris uzavřel a posléze spálil na popel. Není náhodou, že nejhůř to odnesla právě knihovna. ISIS chtěl zabít myšlenky a ideje ukryté za jejími zdmi ? anebo k nim lidem alespoň znemožnit přístup.

Zničené kulturní dědictví

Letos na jaře jsem jednoho deštivého dne procházela zabláceným, liduprázdným kampusem ve východním Mosulu. Zahnula jsem za roh a spatřila mohutnou budovu knihovny, nebo spíše to, co z ní zbylo: ohořelou zčernalou konstrukci, všude kolem rozbité sklo, uvnitř spálené trámy, žárem pokroucený nábytek, překocené police a hromady popela. V prosinci 2016 dorazila do Mosulu irácká armáda a bojovníci ISIS knihovnu zapálili. Místo třísek jim posloužili knihy.

Jedním z nejvzácnějších exemplářů byl Korán z 9. století, knihovnu ale plnily i svazky z 11. století o fyzice, filosofii, právu, dějinách světa, literatuře nebo humanitních vědách. Šest set tisíc knih bylo v arabštině, velká část zbylých svazků v angličtině.

?Byla to moje celoživotní práce,? řekl mi ředitel Džásim do telefonu. ?Kdyby mi raději zbořili dům, jen knihovnu ne! Byly v ní všechny moje vzpomínky: pomohli jsme tolika lidem, přispěli jsme k rozvoji města i celé země. Kdykoli se o knihovně zmíním, jako bych si sáhl na otevřenou ránu.? Ani běsnění extremistů, které prakticky překreslilo hranice Iráku, ani tři dlouhé války během čtyřiceti let, ani neúnavní diktátoři nedokázali Iráčanům vzít jejich pověstnou zvídavost a gramotnost. Ne nadarmo se na Blízkém východě říká: ?V Egyptě se knihy píšou, v Libanonu tisknou a v Iráku čtou.? Po celá staletí značily soukromé rodinné knihovny příslušnost k vyšší společenské třídě. Od Džásima vím, že když byla v roce 1967 založena Mosulská univerzita, šedesát knihoven jí darovalo své historické sbírky. Tyto svazky nyní lehly popelem.

Už dříve v Mosulu ISIS zničil městskou knihovnu, která byla rovněž významným centrem informačních zdrojů a v druhém největším městě Iráku dříve sloužila jako kosmopolitní centrum nejrůznějších náboženství a etnik. Irina Bokovová, generální ředitelka UNESCO, činy ISIS označila za ?systematické ničení kulturního dědictví a pronásledování menšin s cílem zahubit diverzitu, jež je duchem iráckého národa?.  ?Pálení knih je útokem na kulturu, vzdělání a paměť,? nechala se slyšet.

Zaminovaná univerzita

Když jsem před časem procházela univerzitním kampusem, nebylo slyšet nic než bomby, minomety, děla a automatické pušky, jejichž zvuk se nesl ze západní části města. Budovy na pozemcích univerzity byly všechny do jedné poškozeny. Hlavní bulvár rozbombardovala koalice pod vedením USA ? jako na mnoho dalších mosulských ulic i sem cílili preventivně, aby zpomalili sebevražedné atentátníky ISIS při jejich možném postupu ven z kampusu. Jedna z bomb zasáhla hlavní třídu a zanechala po sobě obrovský kráter. Kromě mě se po kampusu pohybovali jen členové malého odminovávacího týmu irácké armády. Jedno obrněné vozidlo uvízlo v bahně, když se s ním pokoušeli kráter objet.

Od kapitána Ahmana Hámida Džabbúra jsem se dozvěděla, že den předtím deaktivovali třináct bomb, které ISIS nastražil v chodbách, třídách, kabinetech i v koších na odpadky. Dalších šest bomb stihli zneškodnit, ještě než jsem se ráno s kapitánem sešla. Ukázali mi průsvitné nástražné dráty, tenké jako zubní nit, připojené k nábojnicím z protiletadlového kanonu. Bombu atentátníci nahrubo smontovali z nesourodých součástek ? odtud také název ?improvizovaná výbušná zařízení?, která jsou dnes pro extremistická hnutí na Blízkém východě a v jižní Asii příznačná. Džabbúr mi na mobilu pustil několik videí, jak jeho tým bomby hledá a následně je likviduje. Nahrávky byly jediným oficiálním záznamem jejich činnosti. Při odklízení bomb přišlo o život několik jeho mužů.

Džabbúr a pár dalších členů týmu se nabídli, že mi ukážou několik budov, které už zajistili, a to včetně katedry přírodních věd. V jejích laboratořích prý ISIS pracoval na elementárních chemických zbraních. Irácká armáda odtamtud právě odstranila poslední bombu ? nebo o tom alespoň byl tým přesvědčený. Celý kampus byl bez elektřiny a jediné světlo v útrobách univerzitních budov vydávaly naše mobily.

Odminovávací tým se na rozdíl ode mě v sutinách pohyboval neohroženě. Já se bála nástražných drátů. ?Pojďte,? pobízel mě Džabbúr. Obrovitá knihovna byla ze všech trosek zdaleka nejpřízračnější. Džabbúr a dva členové odminovávacího týmu s puškami přes rameno mě provedli budovou. Co tu dřív bylo, se dá poznat už jen podle několika ohořelých útržků stránek bezejmenných knih rozesetých po zemi. S knihami zmizely i záznamy o bohaté minulosti města Mosulu, jeho letopisy, které se datovaly už od starověku. Nad sežehlou sutí nepřestával Džabbúr kroutit hlavou.

Strach z atentátníků

Mosulská univerzita, na níž v době míru studovalo čtyřicet tisíc studentů, se letos v říjnu znovu otevírá a zahájí nový akademický rok, řekl mi po telefonu rektor univerzity Obaj ad-Diwačí. Poté, co v polovině roku 2014 vtrhl do Iráku ISIS ze Sýrie, prchlo mnoho vyučujících i studentů z Mosulu do severního Kurdistánu. V exilu se pak provizorně vyučovalo po motelech v Kirkúku a Dohuku. Vyhlídky na návrat do Mosulu jsou však temné: desetitisíce rodin stojí před rozhodnutím, zda se vrátit do zpustošeného města bez elektřiny, s nefunkční administrativou a ekonomikou. Některé části kampusu je třeba jen opravit. ?I budovy, které nejsou zcela zničené, mají pořád rozbitá okna a dveře,? řekl mi Diwačí. Některé katedry se budou muset postavit znovu, od základů. A problém bude i s bezpečností: Mosulem prosakuje strach ze sebevražedných atentátníků ISIS, kteří by do jeho ulic mohli proklouznout stejně jako do ostatních částí Iráku, které má pod kontrolou Bagdád.

Pak je tu samozřejmě problém s knihami. 25. května uspořádali studenti před zpustošenou knihovnou festival, ačkoli se přes řeku stále nesly zvuky bojů mezi iráckou armádou a ISIS. Před schody do budovy zahráli čtyři mladí hudebníci. Na dlouhou prádelní šňůru navěsili tři studenti fotografie lidí, míst a života v Mosulu a vyprávěli příběhy, které se k nim vázaly. Na stojanech se vystavovala díla čtyř malířů. Nápad vzešel z hlavy historika a bloggera vystupujícího pod pseudonymem Mosul Eye, který psal o životě pod Islámským státem, dokud z Iráku vloni neprchl. Řekl mi, že ještě před invazí ISIS trávil během roku 2014 v knihovně dlouhé večery výzkumem. Teď se ze zahraničí snaží koordinovat kulturní přerod města a začíná právě univerzitou.

Vstupné na festival byla kniha. Jak jsem se po telefonu dozvěděla od Tahání Sálih, která na Mosulské univerzitě studuje ekonomii a na organizaci události se podílela, vybralo se jen několik desítek svazků. Knihovna má před sebou ještě spoustu práce.

Naděje a mezinárodní pomoc

Pomoc knihovně nabídlo několik mezinárodních organizací. Francouzská organizace Entraide et Coopération en Méditerranée (Vzájemná pomoc a spolupráce ve Středozemí) Mosulské knihovně přislíbila patnáct tun knih a přepravní kontejner plný stolů a židlí. ?Přispívají nám univerzity z celé Francie,? řekl mi Mohamed Hermi, právník narozený v Tunisku, který nyní sídlí v Marseille a dobrovolnické sdružení vede. Americký Iraqi-American Reconciliation Project (Projekt smíru mezi Irákem a USA), který sídlí v Minneapolisu, se na darování knih domlouvá. Knihovně se ozvala i Bostonská univerzita a pár menších organizací ve Velké Británii. Dobročinnou sbírku na začátku října vyhlásila také Knihovna Filozofické fakulty UK.

?Vlastně nemáme nic než sliby,? podotkl Džásim. Obává se, že se z knihovny stane smetiště, kam budou zahraniční dárci posílat zastaralé materiály ? sice díky tomu budou mít dobrý pocit, spolehlivé centrum informačních zdrojů na jedné z nejvýznamnějších univerzit Blízkého východu se tak ovšem neobnoví. Problematické je navíc už jen dostat do válkou zmítaného města nějaké zboží. Náklad, který se do jižního přístavu v Basře dopraví lodí, se pak do Mosulu převáží ještě téměř tisíc kilometrů po souši a transport přitom zpomaluje korupce, dysfunkční vláda a válka.

?Pořád se mě někdo ptá, kdy už se do toho dáme,? svěřil se mi Hermi. ?Mohli bychom začít klidně zítra, ale já se chci nejprve ujistit, že se knihy nezaseknou v Basře.? Mosul Eye mi zase vyprávěl o prvních dnech vlády Islámského státu na univerzitě a také o debatě, kterou s ním vedli o Shakespearovi. ISIS chtěl nesmrtelného barda zakázat. ?Jeden z našich profesorů namítal, že bez Shakespeara nemůžeme na univerzitě učit anglicky psanou literaturu. Na to nám oni ale řekli: ?Co by tak Shakespeare mohl muslimy naučit? Jak správně bojovat z něj nevyčtou.?? Nakonec ještě dodal: ?Knihovně nejde jen o knihy. Chceme dát ISIS na vědomí, že tu stále jsme a že nemůže zabít ani nás, ani myšlenky ? ať už Shakespearovy či kohokoli jiného.?

Autorka je novinářka.

Z anglického originálu Mosul?s library without books, publikovaného v časopise The New Yorker, přeložila Alžběta Franková.

 

Leave A Reply