Ultimate magazine theme for WordPress.

Babiš jen ?ukradl? sociálnědemokratický program

58
  • Přinášíme exkluzivní rozhovor s předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem.
  • Ivan Bartoš je v Pirátské straně od jejího vzniku v roce 2009 a dnes stojí v jejím čele. Povídali jsme si o politickém programu Pirátů, jejich vnitrostranické demokracii, legalizaci konopí, Andreji Babišovi nebo kvótách na uprchlíky.
  • Piráti o sobě tvrdí, že nejsou pravicová ani levicová strana. Kdo tedy ve skutečnosti jste?
  • Jsme středová liberální strana. Chápu, že rozdělení na pravici a levici pomáhá lidem v orientaci. Ale má to velká úskalí. Když se hlásíte k pravici nebo levici, hned vám někdo zvenku přilepí atributy, které mít nechcete. Praxe navíc vypadá jinak. Vždyť největší problém naší KSČM je zdůvodnit svým voličům spolupráci s oligarchou Babišem, který by měl být logicky ?nepřítelem? komunistů. Proto se KSČM ohání církevními restitucemi, které chce u lidí vyměnit za spolupráci s ANO.
  • Přece jen to ale zní trochu jako od chytré horákyně. Pojďme se bavit konkrétně. Prosazujete třeba rovnou daň, což mívá v programu pravice…
  • Šli jsme do voleb s rovnou daní a někdo může říct, že to je pravicové opatření. Jenže vzhledem k tomu, že v Česku je degresivní zdanění, kdy máte od určité výše mezd zastropované odvody, chceme celý systém narovnat a ve skutečnosti ho táhneme doleva. Nicméně cílem je zjednodušit daně tak, aby jim zaměstnanci rozuměli a uvědomili si, jaké je skutečné zdanění práce v ČR. Taky jsme proti daňovým rájům a odlivu peněz do ciziny. Kdybych byl pravičák, tvrdil bych, že člověk si přece může danit, kde chce. Na každém opatření někdo tratí, někdo získává, a výsledkem je kompromis. Systém má řadu hráčů, jedním z nich je i obchodní sektor, a my se prostě snažíme najít rovnováhu. V mediální frašce jsou pravice a levice dost polarizované, ale realita je jiná.
  • Kde by ještě Piráti hledali peníze pro chod státu?
  • Jsme pro sektorové daně. Třeba u bankovního sektoru, telekomunikací. Je třeba více zdanit těžbu nerostných surovin. Některá odvětví mají díky našim politikům prakticky nekonkurenční prostředí a jsou nadměrně zvýhodněné, mohou tedy platit jiný typ daní.  Nebojuju proti bankám jako takovým, ale existují sektory, které jsou zcela účelově zvýhodněné nízkými daněmi. Proč je podnikání českých bank zdaněno méně, než kolik platí banky v Rakousku? To musíme změnit.
  • Babiš není žádný sociální demokrat, ale tvrdý podnikatel. Jeho politika bude nakonec pravicovější, než jeho voliči čekali. Proto se mu hodí i nějaká pravicová strana, na kterou by mohl svést vinu za to, že dělá ?kompromisy? a pravicová opatření.

  • Můžeme se bavit i o smysluplnosti možné daně z obratu nebo o tom, jak by firmy byly motivovány danit u nás. Což je problém, který je přímo úměrný míře korupce a složitosti daňového systému. Lidé nechtějí dávat peníze státu, když za to nemají kvalitní servis. Chtějí dobré silnice, školky nebo zdravotní péči. Jinak hrozí odchodem do soukromého sektoru, i když to pro ně může být výrazně nákladnější, což vede k tomu, že peníze na daních dvakrát moc odvádět nechtějí.
  • Jaký je váš postoj k minimální mzdě? Jste pro její zvyšování?
  • Minimální mzda musí určitě růst. Je to klíčový mechanismus, jímž stát zasahuje do soukromého sektoru. V Česku se třeba často vedou populistické řeči o zrušení stravenek. Ale musí se říct, co za to. Neexistuje totiž žádný způsob, jak přinutit firmy, aby zrušení stravenek promítly do mezd svých zaměstnanců. U nás i jinde v Evropě lidi přirozeně nejvíc zajímá, kolik peněz budou mít na konci měsíce, takže musíme řešit materiální podmínky jejich svobody. Na tom se shodneme.
  • Jako jedni z mála v Česku se věnujete hrozbě automatizace práce. Co navrhujete jako řešení?
  • Nástup ?průmyslu 4.0? je velké téma, ale zatím na nás občany přímo nedopadá. Perspektivně je to třeba řešit ve firemním sektoru, ale primárně se musíme zaměřit na občany.  V českých regionech nejsou některá odvětví dokonce ani na úrovni ?průmyslu 2.0?. Výhledově jsme pro nízké zdanění práce, což byste mohl zase označit jako pravicové opatření. Jenže my si myslíme, že vysoké daně pro zaměstnance nedávají kvůli zavádění robotů smysl. Stát financovaný z nadměrně zdaněné práce není dlouhodobě udržitelný. Peníze z robotů by pak měly firmy, které místo daní budou splácet úvěry bankám, a státu by nic nezbylo.
  • Šli jste do voleb s heslem ?Pusťte nás na ně? a vymezovali jste se proti tradičním politikům podobně jako Babišovo ANO. V čem jsou Piráti jiní a co přinášejí nového?
  • Dotáhli jsme na vysokou úroveň přímou demokracii uvnitř strany. Akceptujeme rovnost hlasů, názorové odlišnosti a snažíme se o konsensuální řešení problémů. Jsme silně antihierarchičtí. Hierarchickou strukturu máme jen proto, že to po nás chce zákon, ale sám opakuju, že nemusím být předseda strany, abych dělal svoji práci.
  • Jak to funguje v praxi? O jakých otázkách rozhodují třeba vaše vnitrostranická referenda a o čem jen poslanecký klub?
  • Určitě to není tak, že s každým problémem běžíme na celostátní fórum a stranicky hlasujeme. Momentálně plníme pirátský program s ohledem na naše volební priority. Máme dlouhodobý program a liberální východiska k širokému spektru otázek. A dokud jedeme podle programu, celostátní fórum může mít jen opravnou funkci ? může třeba někde zarazit přísun peněz, korigovat odklonění od programu nebo vyměnit vedoucího tiskového odboru, pokud by nereprezentoval názor strany. Teprve když přijde nové téma, které zatím není na stole, zapojí se i širší základna. Teď třeba běží celostranická anketa, která se týká církevních restitucí. To není věc, kterou může rozhodnout Ivan Bartoš nebo poslanecký klub, ale musíme se ptát celé strany.
  • //a2larm.cz/wp-content/uploads/2018/01/bartos1.jpg“ alt=““ width=“1000″ height=“586″ /> Ivan Bartoš a místopředseda České pirátské strany Mikuláš Fejrenčík
  • Podle jakého mechanismu se rozhoduje, na co se ptát členů strany a na co už ne?
  • Otázku dovnitř strany může položit kdokoliv. Libovolný člen může vznést podnět, a když pro něj sežene větší počet podporovatelů, může s ním přijít na jednání celostátního fóra. Podnět získá jednací číslo, má předkladatele, zpravodaje a člověka, který předsedá celému jednání. A následně se o tomto podnětu vede rozprava a o závěru se po jeho oznámení opět v celé členské základně hlasuje. Jde o proces, který je díky informačním technologiím velmi efektivní.
  • Co vlastně může říct samotný Ivan Bartoš? Co když se neshodnete s názory ve vlastní straně? 
  • Moje názory se zhruba z pětaosmdesáti procent shodují s programem, politikou a postuláty Pirátské strany. Samozřejmě existují věci, kde mám třeba trochu jiný názor, a člověk si klade otázku, do jaké míry mu stojí za to o danou věc bojovat, hledat pro ni konsensus a podobně. V každém případě striktně odděluju osobu Ivana Bartoše od předsedy Pirátské strany. Své osobní postoje, pokud nejsou v úplné shodě, si nechávám pro sebe, protože by to mohlo vyvolat senzacechtivost a nežádoucí pozornost k celé straně. Jsem třeba striktně proti jakýmkoliv projevům rasismu, xenofobie, fašismu a sexismu. Kdybych se ale účastnil všech antifašistických demonstrací, tak by se v médiích psalo, že Piráti jsou nějaká bojůvka. Jenže my nejsme bojůvka, ale normální politická strana.
  • Piráti jsou pro legalizaci konopí. Jak něco takového chcete prosadit?
  • Chystáme se předložit návrh zákona, aby pěstování a držení určitého množství nasušeného konopí pro osobní potřeby nebyl přestupek. Máme dost silné argumenty pro. Zhruba osm set tisíc lidí dnes v naší zemi užívá konopí od mastiček až po jointy, a dostává se tak do rozporu se zákonem. Druhá věc je komerční legalizace, kde hrají roli finanční zájmy zemí, které už nějakým způsobem konopí legalizovaly. Tam nás čeká ještě boj, protože je to otázka ekonomická a souvisí s pozicí ČR v evropském kontextu. A pokud Česká republika zůstane pozadu, bude na tom ekonomicky tratit. V každém případě nám hrozí, že konopí si pro sebe zaberou velké tabákové firmy.
  • Jste i pro liberalizaci dalších drog?
  • Represivní drogová politika je kontrapruduktivní a potvrzují to odborníci i politici třeba i na úrovni OSN. Peníze jdou primárně na boj proti samotným uživatelům, a přitom by se daly mnohem efektivněji využít na prevenci a vzdělávání. Obecně si myslím, že legální a kontrolovatelný přístup k určitým substancím je efektivnější pro boj se sociálně patologickými jevy než černý trh s drogami.
  • V minulých letech jsme zažili nárůst xenofobie a rasismu v souvislosti s uprchlickou krizí. Tvrdíte, že jste striktně proti rasismu. Piráti ale zároveň odmítají kvóty na uprchlíky, se kterými přišla EU. Jaké řešení tedy nabízíte?
  • Kvóty jsem vnímal jen jako impuls pro evropské země, které vůbec nevnímaly, že hlavně Itálie a Řecko čelí vlně uprchlíků a nezvládají to. Do té doby to nikoho nezajímalo. Kvóty jsou ale problematické. Pokud chceme přijímat osoby, které přicházejí ze zemí mimo EU, musíme dělat rozdíly. Když má někdo syrský pas, nejspíš pochází z místa konfliktu ? je to válečný uprchlík, vztahují se na něj mezinárodní úmluvy včetně ženevských konvencí a musí dostat azyl. Jenže pak je tu spousta osob, které nelze tak snadno identifikovat. To se stalo po trochu překrouceném výroku Angely Merkelové, že ?to zvládneme?, kdy spousta lidí včetně třeba obyvatel Albánie zahodila pasy a vyrazila do EU. Ale to není možné. Kvóty odmítáme obecně i v jiných oblastech, protože je považujeme za opravný a hlavně neefektivní mechanismus, který neřeší podstatu samotných problémů.
  • Pořád nevím, jaké je tedy řešení těch problémů…
  • Řešení určitě není Turecko, které drží uprchlíky v táborech v děsných podmínkách a používá to jako vyjednávací zbraň ve vztahu k zemím EU. Politici samozřejmě téma uprchlíků a migrace rádi zneužívají jako třeba pan Okamura, který by chtěl ale na druhou stranu zaříznout část každoročního příspěvku České republiky na rozvojovou pomoc. My ale už dnes neplníme závazky OSN týkající se rozvojové pomoci. Okamurovo ?řešení? by tedy celou situaci ještě zhoršilo. Piráti podporují navýšení prostředků pro rozvoj a pomoc v místech konfliktů. Ale je to složitější problém, který se týká celé Evropy. Klimatická změna totiž zhruba do deseti let vyžene miliony lidí z jejich domovů, a pokud se s tím nezačne něco dělat, pak budeme mít opravdu velký problém. Druhá věc je rasismus, strach a xenofobie v Česku. Česká společnost za desítky let nedokázala integrovat Romy a v zásadě je odmítá. Politici bohužel tento svár ještě v kampaních živí. Pokud k nám vezmeme větší množství lidí jiného etnika, byť v rámci české azylové politiky a v souladu s ženevskými konvencemi, nečekejme, že je naše společnost v této atmosféře akceptuje. Nepřijme je a my si zopakujeme stejné chyby podruhé.
  • Česká společnost přijímá jinakosti a menšiny hůř než západní státy. Sám ale říkáte, že klimatická změna bude vyhánět lidi z domovů. Navíc je naivní očekávat, že chudé a rozvrácené země zachrání jen rozvojová pomoc, takže migranti budou přicházet dál…
  • Ale to je problém politiků. Kdyby roky nestrašili lidi, mohli jsme dnes být o dvě generace dál. Při volební kampani jsem objížděl regiony, kde mi lidé, hlavně na severu Čech, opakovali, že největší problém jsou Romové, protože prý ?nemakají?. A vy těm lidem můžete paternalisticky vysvětlovat, že to není tak úplně pravda, že jim z jejich krajíce ujídá někdo jiný a že to zavání latentním rasismem. Jenže to absolutně nefunguje. Vždycky k nim přijde jiný politik, který jim řekne ?Já to vyřeším, Romy vystěhuju a šmitec.? V takovém prostředí se dnes pohybujeme. Lidem nikdo nemůže vysvětlovat věci jako učitel žákovi. Dokud lidé na základě informací a dialogu, v němž jejich strachy vyslechnete, neakceptují integraci menšin jako jedinou reálnou možnost, nikdy na ni nepřistoupí. Jediné řešení z pohledu společnosti vidím v dlouhodobém vzdělávání a zvyšování životní úrovně v celé ČR. Občané musí mít čas a vůli problému porozumět a nesmí mít pocit, že jim někdo ujídá z jejich krajíce.
  • Pojďme ještě k Babišově nové vládě. Myslíte, že by ji Piráti za nějakých okolností podpořili?
  • Rozhodně ne. Babiš se sice obklopil spoustou schopných a chytrých lidí, jenže většina z nich nejsou opravdoví ministři s politickým zázemím, což vnímám jako nebezpečí pro liberální demokracii. Ministři totiž můžou skvěle makat, ale když nebudou šlapat, jak chce Babiš, budou kdykoliv vyhozeni a nikdo ani necekne. Babiš řídí všechno sám. My chceme v první řadě prosazovat zákony, které jsme slíbili voličům, a přimět politické strany k sebereflexi. A sebereflexi u nich bohužel stále nevidím, a to třeba ani u sociální demokracie. Ta totiž místo reakce na prohrané volby řekla, že se nic nestalo, jedou dál ve stejném personálním složení vedení a třeba pan Zimola a jeho frakce by rádi s Babišem spolupracovali.
  • Jak podle vás dopadnou peripetie s Babišovou vládou? S kým bude nakonec vládnout?
  • Babišův sen je, podle mého názoru, domluvit se s ODS. Babiš v podstatě jen ?ukradl? sociálnědemokratický program a vyhrál s ním volby. Jenže Babiš není žádný sociální demokrat, ale tvrdý podnikatel, který chce dělat něco úplně jiného. Jeho politika bude nakonec pravicovější, chceme-li pro zjednodušení toto označení použít, než jeho voliči čekali. Proto se mu hodí i nějaká pravicová strana, na kterou by mohl svést vinu za to, že dělá ?kompromisy? a pravicová opatření. Babiš chce třeba privatizovat VZP, o čemž se málo ví. Chce tam pustit korporát, přestože pětapadesát procent pojištěnců VZP nejsou zaměstnanci, ale podnikající osoby, studenti nebo důchodci. Dosadí si tam prostě svoje lidi a začne čerpat. Babiš navíc nemůže být s někým jako KSČM nebo SPD, které jsou proti EU, když má firmy v Německu.
  • Koho Piráti podpoří v druhém kole prezidentské volby?
  • I když právě probíhá dynamická anketa uvnitř strany, naprostá většina členů je stabilně proti Miloši Zemanovi. V předchozí anketě pro první kolo volby dominoval Marek Hilšer. I když jsme ale k politice Hradu trvale kritičtí, řídíme se důležitým pravidlem základ je nikdy nenadávat a neshazovat ničí voliče. Zeman totiž vyhrává hlavně proto, že se pořád jeho voličům nadává.
  •  

Leave A Reply