Depka na maloměstě

Génius schopný porazit na hlavu Miloše Zemana se v Jiřím Drahošovi opět neprojevil. Mění to něco?

Mělo to být velké klání dvou názorových táborů české společnosti, první výrazný souboj prezidentských kandidátů, z nichž jeden bude už brzy stát v čele České republiky. Do arény říznuté tím nejlepším z Kotle však nakonec dorazil Miloš Zeman, který zabořený v gauči nápadně připomínal Kurta Cobaina ve chvílích, kdy mu zrovna najel herák. Vedle seděl Drahoš, jenž především v první půli rozhovoru působil jako mladý vědec obhajující před grantovou komisí svůj nejnovější projekt. Ten projekt se bohužel jmenuje prezidentská kandidatura.

Bylo jasné, že to Jiří Drahoš nebude mít na Primě jednoduché. Vedení Primy dlouhodobě rozdmýchává nenávist vůči uprchlíkům a má k Zemanovi velmi blízko. Pro Drahošův tým to ale nebyla žádná novinka a měl dost času se na svého protivníka připravit. Drahoš svým vystoupením cílil na modelového diváka Primy a podle toho jeho výkon také vypadal. Takový divák se ale z velké část překrývá s voličem Miloše Zemana. Hrálo se o apolitické, nerozhodnuté voliče, kteří se před debatou chtěli podívat, který ze dvou kandidátů je jim sympatičtější. V takovém případě rozhoduje pohotovost, charisma, vtip, řeč těla, tedy věci, které Drahoš z větší části postrádá.

Kolaps na Primě

Dramaturgie TV Prima určila jako tři největší současné problémy obyvatel Česka kouření v hospodách, držení zbraní a migraci. V podání spolumoderátorky Kláry Doležalové, která připravovala k otázkám tematický kontext, se vždy jednalo o problémy přicházející jakoby odnikud. Kouření v hospodách je tématem především proto, zda kvůli němu klesá, nebo naopak roste prodej piva (rakovina plic není pro TV Prima relevantní) a uprchlíci se v Evropě objevili na pozvání Angely Merkelové rovněž jakoby odnikud (nikoli jako důsledek války na Blízkém východě). Jediné, co v podání Primy uprchlíci dělají, jsou pak samozřejmě teroristické útoky.

Pokud někdo váhá, zda jít vůbec k urnám a přijde mu, že volí jen dvě podoby téhož zla, měl by si pustit Zemanův výstup v Duelu Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. V něm totiž Zeman předvedl výkon, proti němuž jsou i Parlamentní listy prodemokratickým a seriózním plátkem. Neonacistické výpady vůči cizincům elegantně kloubil s útoky na nejchudší, Romy a lidi uvězněné ve spirále exekučních řízení. Oproti takovému Miloši Zemanovi představuje Jiří Drahoš opravdu zcela jasnou a pozitivní alternativu.

Totálně propadl především moderátor Karel Voříšek, který svůj výkon korunoval replikou o tom, že oběma pánům nechce skákat do zajímavé debaty. Jiřího Drahoše zcela zničily hlasité projevy jeho odpůrců v publiku ? nedokázal se soustředit pouze na Zemana a na to, co chce říct. Přestože se ze všech stran ozývají z části oprávněné výtky, že Prima televizní debatu nezvládla a rozvášnění hosté ji zcela zničili, nejednalo se o nic, co by se nedalo předem čekat. Miloše Zemana ovšem žádné výkřiky nerozházely i proto, že Drahoš odmítl se Zemanem hrát špinavou mediální hru a do publika pozval několik slušných lidí a pár nadějných studentů. V něčem tak reakce obou kandidátů na divočinu v hledišti jen upevnila stereotypy, které o nich už dávno kolují. ?Lidový? Zeman se v prostředí větší hospody nebo kulturáku, které atmosféra v Hudebním divadle Karlín připomínala, cítí jako ryba ve vodě, zatímco ?slušný? Drahoš by se před řevem lůzy raději zavřel do své badatelny. Moment, který evidentně rozhodil i Zemana, dokázal současný prezident obrátit ve fousatý vtip o aktivistkách Femen a opět si tak zjednat respekt.

Pohyblivý Drahoš

Prostor ovládnutý Zemanem nedokázal Drahoš opustit a místo toho, aby se jasně názorově vymezil, raději předváděl jakéhosi soft Miloše. Je vlastně také proti uprchlíkům, ale slušně. Je také pro obnovení kouření v hospodách na vesnici, ale mírně. Jediným bodem, ve kterém Drahoš se Zemanem nesouhlasil, byly církevní restituce. Odmítl zdanění církevních restitucí a nabídl zcestnou argumentaci, že by přinesly nesystémovost do daňového systému. Jako by snad samotné církevní restituce byly něčím, co vyplývá z logiky přírodních zákonů. Zeman jeho argumentaci zcela logicky smetl ze stolu s tím, že ze strachu z nesystémovosti bychom mohli odmítat veškeré změny. Navíc poukázal na velmi problematický průběh přijetí zákona o církevních restitucích, doprovázený vášnivou celospolečenskou debatou. Pokud bylo Drahošovým cílem při debatě oslovit aspoň část voličů, kteří nekopírují antizemanovskou agendu, pak je takřka jistě ztratil. Upřednostnil před nimi část fischerovských lidovců, pro něž by zpochybnění církevních restitucí mohlo být zásadním argumentem pro neúčast ve volbách?

Už billboardová kampaň přátel Miloše Zemana ukázala, že hlavním argumentem proti Drahošovi bude profesorovo údajné ?vítačství?. V tomto ohledu nemusí Zeman už nic předvádět a stačilo mu zopakovat hlášku o tom, že není správné zvát své hosty k sousedům na oběd, kterou prý řekl Merkelové. Drahoš nebyl schopen se postavit ani za svá slova o tom, že dva tisíce osm set uprchlíků by snad Česká republika byla schopná zvládnout (sousední Rakousko jich zvládá několik desítek tisíc). Místo toho se snažil z tématu vykroutit.

Jako Zemanovu slabinu vyhodnotili Drahoš a jeho tým proruské postoje a aktivity. Moc se ale nedařilo ani v této oblasti. Navíc Zemanovou proruskostí argumentoval Drahoš zcela bez kontextu. Rusové prý ovlivňovali naše volby, říká Drahoš a zpráva BIS. S žádnou konkrétní věcí ovšem Drahoš nepřišel, a tak bylo pro Zemana snadné se mu vysmát. Proč Drahoš nezmínil kauzu lithium, o níž se právě v souvislosti s dezinformační kampaní před parlamentními volbami mluvilo? Podobných momentů byla v debatě celá řada. Ani v otázce držení střelných zbraní nedokázal Drahoš pádně argumentovat. Přitom stačilo nabídnout několik statistik ze Spojených států, které by zcela evidentně vyvrátily, že více střelných zbraní přináší větší bezpečí. Ze statistik totiž plyne, že větší procento útoků ve Spojených státech zmaří neozbrojení lidé než ti ozbrojení a že akce spravedlivých střelců mnohem častěji končí zastřelením nevinných obětí než pachatelů.

Drahoš zato jako svou ? snad ne jedinou ? přednost projevil schopnost rychle vstát z křesla, zatímco Zeman seděl. Hbitě vyskočil hned dvakrát. Jednou na začátku a po druhé na konci. Toto pohybové cvičení se zatím objevilo takřka ve všech komentářích ke včerejší debatě a mělo být evidentně velkým Drahošovým triumfem. Je to snad jediná taktika poradního týmu, která byla v Drahošově vystoupení skutečně evidentní. Snaha dát voličům najevo, že je Drahoš na rozdíl od Zemana fit, ale občas u Drahoše přeskakovala až do jakési mánie: zdálo se, že neustále svižně poskakuje na křesle, aby dal lidem dostatečně najevo, že se na rozdíl od Zemana nechystá umřít. Tato strategie nepochybně pár hlasů Drahošovi přinese, ale obecně se její význam přeceňuje. Nepočítá s tím, že u řady voličů může naopak Zemanova nemoc vzbuzovat soucit a sympatie.

Vítězové a poražení

Krátce po skončení debaty se objevily komentáře se zcela protichůdnými hodnoceními. Politického komentátora Info.cz Vratislava Dostála překvapilo, jak moc byl Drahoš nepřipravený a slabý. V Respektu měli naopak dojem, že Drahoš všem ukázal, že na to má a debatu ovládl. To ukazuje jedinou věc: předvolební debata se nedá hodnotit sama o sobě, nejedná se o fotbalové utkání s jasnými vítězi a poraženými. Souboj o malé procento nerozhodnutých voličů zůstává otevřený. Zemanovo mistrování může nudit stejně jako Drahošovy rozpaky a mírná nejistota. Navíc Drahoš je podle výzkumů v roli mírného favorita, čili mu jde o to přesvědčit stávající sympatizanty a někoho málo navíc, Zeman má v tomto ohledu těžší práci.

Veškerou kritiku Drahošova vystoupení na Primě je navíc potřeba brát v kontextu, v němž se odehrávalo. Drahoš cílil na profil typického diváka Primy, a právě proto se zřejmě rozdíly mezi oběma kandidáty takřka ve všech tématech smazaly. Pokud někdo před volbami váhá, zda jít vůbec k urnám a přijde mu, že volí jen dvě podoby téhož zla, měl by si pustit Zemanův výstup v Duelu Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. V něm totiž Zeman předvedl výkon, proti němuž jsou i Parlamentní listy prodemokratickým a seriózním plátkem. Neonacistické výpady vůči cizincům elegantně kloubil s útoky na nejchudší, Romy a lidi uvězněné ve spirále exekučních řízení. Oproti takovému Miloši Zemanovi představuje Jiří Drahoš opravdu zcela jasnou a pozitivní alternativu.

Autoři jsou redaktoři Alarmu.