Ultimate magazine theme for WordPress.

Proč je dobré vystoupit z Evropské unie

74

Premiér v demisi Andrej Babiš naznačil v Bruselu možnost vystoupení České republiky z EU. Je to dobrý nápad, který prospěje většině, a autentická levice by ho měla podporovat. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) v Bruselu na jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem jasně naznačil, že pokud Evropská komise nebude jednat s Českem jako s rovným partnerem, hrozí prosazení referenda o vystoupení z Evropské unie. Pokud je nám známo, tato zpráva vzbudila u Junckera špatně skrývané nadšení. Zdá se, že Juncker s Babišem si rozumí jako Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem.

Většina Evropské unie a v návaznosti na to i větší část světa bude mít z vystoupení České republiky z EU prospěch. Na našem příkladě uvidí, jak to dopadá s těmi, kteří se nechtějí spojovat, a raději jsou na všechno sami.

Autentická a internacionalistická levice, která nesleduje jen partikulární zájmy úzké etnické skupinky lidí uprostřed nejrozvinutějšího regionu planety, by předsedu vlády v demisi a prezidenta na nemocenské měla v této otázce podporovat. Nic na tom nemění ani to, že část středopravých politických sil ve Francii, Německu, Beneluxu a Skandinávie má na ukončení členství České republiky zájem.

Zachování společného trhu

Velkou otázkou, která po aktivaci článku 50 o odchodu z EU bude diskutována, je problematika volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Ale tady je zbytečné mít nějaké velké obavy a strašit naše spoluobčany. EU nemá žádný zájem omezovat volný trh. Bezcelní pohyb zboží, služeb a kapitálu je pro EU jednostranně výhodný a nebude zájem ho rušit. Navíc to vyjednavači Evropské komise budou vydávat za svou otevřenost a vstřícný krok.

Omezení pohybu osob je naopak zájmem jak České republiky ? v naději na omezení přílivu migrantů ?, tak i Evropské unie, v níž bude toto opatření vydáváno za podporu omezení přílivu levné pracovní síly, přestože Češi netvoří žádnou signifikantní a problematickou skupinu gastarbajtrů. To bude znamenat i nutný návrat zahraničních pracovníků domů.

Evropské fondy a korupce

Česká republika musí povinně platit do evropských fondů. Tyto obrovské transfery ve výši až dvě stě miliard, které představují kolem patnácti procent našeho rozpočtu, značně zatěžují českou administrativu, jakkoli je pravda, že většina těchto transferů míří k nám. Česká republika tak například v roce 2015 dostávala více rozvojových dotací od EU, než nejdotovanější chudé země Myanmar a Afghánistán dostávaly od všech zemí OECD najednou. Podobné je to i v ostatních nových členských zemích.

Na fondy EU je navázána korupce a podvody, což podřezává efektivitu České republiky. Na nesmyslnost dotací a vůbec rozvojové spolupráce poukazují již dlouho experti ze Skupiny Světové banky. V případě eurofondů bychom sice přišli o pár desítek miliard, ale tím by se snížila také podvodná činnost zaměřená na jejich čerpání. Tyto struktury by se pak soustředily na získávání dotací ze státních prostředků, a tak by mezi sebou začaly bojovat korupčně-podvodné skupiny. Boj by  skončil, alespoň částečně, kriminalizací některých slabších článků dotační korupční sítě. Největší problémy se dají očekávat v kriminálních strukturách vedení středních obcí a ve vrcholovém sportu. Nebo by se kompromisně navýšily státní dotace pro zájmové skupiny z podnikatelského prostředí, komunální úrovně a vrcholového sportu, fotbalu zvláště.

U dotačních řízení odpadne administrativní a kontrolní zátěž požadovaná EU a podpora bude moci být vyplácena i vstřícným podnikatelům, čemuž dnes brání konkurenční směrnice.

Ivan Gabal v rozhovoru pro Aktuálně zbytečně straší tím, že bychom museli dotace vracet, stejně jako Británie musí doplatit peníze do rozpočtu EU. V jinak seriózním textu se tak ukazuje podvědomá snaha typického představitele pražské kavárny využít každého, byť mírně podpásového argumentu. My peníze z EU dostáváme především proto, že naše účast na společném trhu je pro nás ztrátová a tento deficit je částečně dorovnán dotacemi, které mají ? byť zatím velmi neúspěšně ? zajistit také naše přibližování ke starým členským zemím. Po Velké Británii EU požaduje, aby doplatila prostředky, které jí umožnily profitovat ze společného trhu.

Evropské programy a instituce

Česká republika by vystoupením z EU ztratila nárok na členství v mnoha komunitárních programech, tedy těch, v nichž jsou peníze rozdělovány přímo z EU. Nicméně by určitě zůstala jako přidružená země například na úrovni Turecka. Organizacím rozvojové spolupráce a globálního vzdělávání by tak formálně zůstal nárok být partnerem evropských projektů, omezena by byla možnost projekty vést.

Konečně by se redukovaly nevládní organizace, jak žádá lid, a došlo k oligopolizaci nestátně státních služeb v rukou mnoha vládami ověřených institucí, jako je Člověk v Tísni, případně katolická Charita či evangelická Diakonie. Tím by se zpřehlednila situace a neziskovky by si už definitivně odpustily nekonstruktivní kritiku.

Program na podporu studia v zahraničí Erasmus+ by byl nahrazen přísnějším a méně štědrým programem Erasmus Mundus. V Erasmu by tak po Češích zůstal jen název jedné části ? Comenius. Dlužno podotknout, že Komenského považují za svého více v Německu, Nizozemí a Švédsku než u nás. Tak ať si ho tam nechají, novým českým Komenským se stane Václav Klaus mladší.

Administrativní centrum Galileo Supervising Authority v Praze by se nejspíše přesunulo do nedalekého Mnichova, kde už sídlí Technologické centrum Galileo, čímž by se nepochybně zlepšila synergie mezi řízením, výzkumem a vývojem.

Laserové centrum Dolní Břežany by se přesouvalo nejspíše později, a to podle ochoty spolupracovat v rámci EU, buď do Rumunska či Maďarska, kde sídlí sesterské organizace.

Tyto negativní kroky by měly i své pozitivní dopady. Uvolnily by se kapacity několika tisíc vysoce odborně připravených lidí, kteří by mohli pomoci českým firmám. Studenti by se místo neplodného (nebo někdy naopak plodného) cestování za dobrodružstvím s chlapci a děvčaty z partnerských univerzit věnovali zvyšování HDP v českém průmyslu.

Vyřešení problému migrace a uprchlictví

Našim vystoupením by se měla vyřešit problematika s migranty a uprchlíky. To je obecné a nepochybně pravdivé očekávání. Vzhledem k tomu, že budeme chtít zajistit práva našich zbývajících občanů v Unii, budeme muset zajistit práva migrantů z evropských zemí i u nás. Jejich počet přesahuje dvě stě tisíc lidí. Jako stát, který bude obklopen členskými zeměmi, se vyjednavači EU zasadí také o to, aby se stabilizovala situace ostatních migrantů v ČR, aby jejich případná nucená emigrace nezatěžovala ostatní státy.

Volný pohyb osob bude omezen a zaměstnávání našich lidí v cizině bude znovu silně regulováno. Některé příhraniční regiony, například Sasko, budou nejspíše poskytovat úlevy ?pendlerům?, ale jisté to není.

Jen mírné odstranění ekologické zátěže

S úpadkem průmyslu a snížením tranzitu přes ČR by se dalo očekávat zlepšení stavu životního prostředí. U dopravy je očekávání oprávněné. Protože budeme vyžadovat výstup ze schengenského prostoru a dají se očekávat znovu kolony na hranicích, bude vedena tranzitní doprava jinudy. Některé dálkové trasy se kvůli zastaralé dopravní infrastruktuře v Česku budují již teď na druhé straně podél našich západních hranic.

Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat omezení pohybu zboží, část průmyslu a elektrárny budou běžet dál. Navíc je otázka, zda se v Česku po vystoupení z Unie nerozvolní a nesníží normy ochrany životního prostředí. To by mohlo pozitiva odchodu z EU značně snížit.

Daňový ráj

Mnoho politiků již dříve naznačovalo, že by se z ČR mohl stát daňový ráj. Zavedení patent boxů, snížení daní pro nerezidentní společnosti, nulové zdanění cenných papírů a podobné nástroje by mohly do země přivést zahraniční kapitál, a to bez práce. Zde se otevírá prostor pro vznik nových českých bank, protože ty zahraniční mají v praní špinavých peněz omezené možnosti. Je otázka, jestli by takový příliv kapitálu mohl zajistit všeobecný nepodmíněný příjem, jak o tom sní někteří poradci premiéra v demisi.

Vyšší přísnost EU

Naše vystoupení z EU při geografickém setrvání v jejím severovýchodním středu by neznamenalo méně intervencí z EU. Bohužel z dosavadních zkušeností je jasné, že unijní politika měří jiným metrem sobě než ostatním zemím. Je více než pravděpodobné, že by dále intervenovala do našeho interního pojetí lidských práv, zacházení s migranty a uprchlíky i do dalších oblastí. Je to dáno tím, že na členské země si nemůže tolik dovolit, protože jejich zástupci hned jezdí do Bruselu, blokují jednání Rady evropské unie, ozývají se v Evropském parlamentu a vůbec působí trable. To samozřejmě u třetích zemí nehrozí, a tak si více troufají. Ale i tady je možnost pro politiky ukázat, že si dokážou stát na svém. Jak řekl Andrej Babiš: ?Naše firmy ? a lidé ? si mají rozhodnout, kdo u nás bude žít.? I když podle této věty do toho politici vlastně nemají co mluvit.

Udržitelný sestup

Z výše uvedeného je zřejmé, že Česká republika by mohla jako první země oficiálně nastartovat udržitelný ekonomický sestup. Odchod zahraničních firem by sice znamenal úbytek přeplacených pracovních míst, ale otevřel by možnost pro autenticky české podnikatele a pro svépomocné aktivity občanů. Konzumerismus by vystřídala větší vzájemnost, což by mohlo vést k nárůstu kvality života a zvýšení porodnosti. Bohužel ne všichni vnímají tento posun pozitivně.

Většina Evropské unie a v návaznosti na to i větší část světa bude mít z vystoupení České republiky z EU prospěch. Na našem příkladě uvidí, jak to dopadá s těmi, kteří se nechtějí spojovat, a raději jsou na všechno sami. Jen v České republice by se mohla objevit i některá, byť překonatelná negativa. Ale nebude to poprvé, co naši vojvodové (v tomto případě pánové Babiš a Zeman) položí osud země na oltář vyššího dobra.

Autor je odborník na regionální rozvoj.

 

Leave A Reply