Ze zpětného pohledu Konvička a spol. neměli šanci
- Tematicky Budovatelé říše tak trochu navazují na můj bakalářský film //www.csfd.cz/film/354116-vladnout-pracovat-vydelavat-modlit-se-hroutit-se/prehled/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se, ve kterém se řešil kolaps civilizace. Najednou se objevila skupina lidí, která ten kolaps civilizace začala brát smrtelně vážně. Já jsem je chtěl chvíli sledovat a podívat se, jak se jim podaří přetavit jejich teorii do praxe. Konvička se ale coby filmová postava ukázal jako příliš prvoplánový. Hampl byl mnohem komplexnější ? do politiky se mu příliš nechtělo, ale nechal se přesvědčit. Podnikal zajímavější aktivity, má rodinu, dceru, která s ním nesouhlasí, a tak dále. Nakonec se ale ukázalo, že nejnosnější bude Tomáš Měšťan jako kameraman, který byl u vzestupu i pádu celého hnutí. Nejenže je velmi filmová figura, ale prolíná se u něj svět reality a fikce ? touha být filmovou postavou, prožít velký příběh, tahat za nitky, natáčet vlastní propagandu, odkazovat se na slavné filmy… Takže se tímto směrem posunulo i téma filmu. Navíc se mi spojil s mojí oblíbenou divadelní hrou Budovatelé říše od Borise Viana, z které jsem si vypůjčil i název.
- //a2larm.cz/wp-content/uploads/2018/03/Budovatelé-říše.jpg“ alt=““ width=“1000″ height=“561″ /> Z hraného dokumentu Budovatelé říše
- Vianova hra je o rodině, která je v pasti vlastních představ a snů nebo, řekněme, ideologie. Před něčím prchá a na něco útočí, ale protože nemůže nebo nechce vykročit ze svého dosavadního bytí, jediné, co jí zbývá, je absurdita. To je model, který platí univerzálně pro jakýkoli systém, který se příliš uzavře sám do sebe. V tom je ta hra podle mě geniální. Některé pasáže dokonce odpovídaly tomu, co jsem pozoroval v reálu ?Co dělá osamělý muž ve svém útočišti?? A Tomáš je taky osamělý muž ve svém útočišti ? v malé místnosti podobné té, kde skončí hlavní postava Vianovy hry, otec-ideolog. Tam se utekl a odtamtud útočí. Ve výsledku mi ale hra sloužila spíš jako odrazový můstek.
- Neřekl bych, že Bárta mluví o apokalypse. Bavíme se o kolapsu společností, přičemž ale sám Bárta uvádí, že si pod tím nemáme představovat totální zánik, ale spíš transformaci, protože jde o období přechodu mezi dvěma stavy společnosti, kdy ovšem dojde ke snížení její komplexity. Stejně jako jednotlivé kapitoly filmu je i linka s Bártou svědectvím o době. On mluví z pozice egyptologa, archeologa, představuje výsledky nějakého bádání a nejsou to podle mě nesmysly. Přijde mi podnětné se nad tím zamýšlet, aniž bychom museli propadat panice. Problém podle mě nastává, až když se z toho stane politická, respektive populistická agenda. V době, kdy jsem točil s Bártou, situace nebyla tak vyhrocená. Pozice Konvičky a spol. byla od začátku jiná, což vystihuje ve filmu Tomáš Měšťan, když říká, že z parlamentních stran vymizela ideologie, a završí to větou ?Takže my musíme co? Pořádně to ideologicky podojit.?