Ultimate magazine theme for WordPress.

Sex Ježíše s muslimkou vyděsil brněnské radní

Režisér Oliver Frljić vyvolal skandál v Polsku a brněnské radní přivedl na nápad určovat, co se bude hrát na festivalu Divadelní svět Brno.

260

O bizarním skandálu, který v Polsku rozpoutal chorvatsko-bosenský režisér Oliver Frljić svou inscenací Prokletí, se toho napsalo dost. Nikdo ovšem nečekal, že se něco podobného může strhnout i u nás. Nemalé napětí vyvolává uvedení starší Frljićovy inscenace Naše násilí a vaše násilí na festivalu Divadelní svět Brno. Na divadelního proklatce Frljiće si počíhali po varšavských také brněnští konšelé.

#JeSuisFrljić

Evropská teatrologie by si měla do budoucna rozmyslet, jak pojmenovat jev s čím dál jasnějšími obrysy a nebezpečně se ustalujícím scénářem: politik (na jakékoliv úrovni) nebo veřejně vlivná osoba se vymezí vůči inscenaci Olivera Frljiće, kterou neviděl. Často to i přizná. Učiní tak na základě znalosti jediné scény vytržené z kontextu. Vznikne vlna odporu, píší se petice, svolávají protesty, občas dojde i na pěsti a mezi divadelníky kypí nadšená diskuse o hranicích divadla. Politický tlak a výhružky krácením rozpočtu mají nakonec za následek, že diváci berou kasy ?problematických divadel?, případně festivalů útokem a o ničem jiném se nemluví.

Útoky na Frljiće, jeho spolupracovníky, případně festivaly ukazují neochotu uznat odlišný politický postoj a pohled na geopolitiku, moderní dějiny, kolektivní vinu.

Rok 2017 by se v české festivalové dramaturgii dal označit jako ?Frljićův?, protože hned tři jeho inscenace obrazily patrně nejlepší české divadelní akce. Vůbec poprvé se mohlo domácí publikum setkat s jeho prací na březnovém festivalu Bazaar, jehož dramaturgům se podařilo dovézt do Prahy slovinské progresivní divadlo Mladinsko s Frljićovou osm let starou inscenací Černá země pohltí toho, kdo odstoupí zrádně. Vzápětí se v květnu na programu olomoucké Flory objevila německá produkce Balkan Macht Frei z mnichovského Residenz Theater. A v říjnu na pražský Palm Off Fest Divadla pod Palmovkou dorazila Frljićova v té době nejpověstnější inscenace Prokletí. V Polsku pobouřila vládní stranu Právo a spravedlnost údajným znesvěcením odkazu Jana Pavla II. a posměšnými výpady vůči jejímu předsedovi Jarosłowu Kaczyńskému. Katolický think tank Ordo Iuris (stojící například za protipotratovým zákonem) nabízel útěchu divákům, kteří se cítili Frljićovými scénami inzultování a utrpělo jejich duchovní cítění. Dokonce byla kvůli divadelníkům svolána velká motlitba v Krakově a vedle vášnivě demonstrujících nacionalistů se před divadelní budovou freneticky modlili i někteří věřící. Frljić, ředitel Teatru Powszechného a ansámbl však nezůstali úplně osamocení, protože se jich zastal kulturní odbor varšavského magistrátu. Inscenaci ale stále uvádějí s vědomím velkého rizika fyzického napadení i hromadné žaloby na tvůrce a vedení divadla. Polská anabáze je vcelku známá. Je však dobré si ji připomenout kvůli českému případu ? stačí totiž vyměnit pár proměnných a skoro to vypadá, že se mluví o stejné inscenaci. A možná víc než to, protože má pro Frljićovo působení v Evropě zřejmě dalekosáhlejší důsledky.

Inscenace Naše násilí a vaše násilí je širokou mezinárodní koprodukcí několika německojazyčných festivalů, slovinského Mladinska a Chorvatského národního divadla Ivana Zajce (odtud Frljić odešel z pozice uměleckého šéfa poté, co mu bez většího zájmu policie vykradli byt a před divadlem probíhaly prakticky nepřetržité nacionalistické demonstrace). Inscenace vyvolala tvrdé odsudky. Chorvatští politici ji sice neviděli, ale dočetli se na polských katolických webech o scéně, kde ?Ježíš znásilňuje muslimku?. To se nelíbí zejména okruhu kolem strany HDZ, tvořené veterány konfliktu v bývalé Jugoslávii. Při nacionalistických protestech ve Splitu demonstranti vtrhli do divadelního sálu a chtěli zamezit, aby se představení hrálo, ale diváci se jim postavili a odpůrce musela rozhánět policie. Během hostování inscenace na festivalu Mess v Sarajevu v říjnu 2016 zase někdo nahlásil, že se v divadle nachází bomba. Organizátor chtěl představení zrušit, ale publikum si ho nakonec vynutilo. Situace dospěla tak daleko, že se v Chorvatsku divadla bojí Frljiće oslovovat, protože politici dali jasně najevo, že by tak ohrozila dotace. V zemích, kde by Frljić mohl hledat alespoň částečný tvůrčí ?azyl?, tedy například v Německu nebo Rakousku, ho zase tvrdě kritizují za to, že prý na jevišti ponižuje ženy. A aby Česko nezůstalo pozadu, připojili se k polským, chorvatským a mnoha dalším kolegům také čeští oblastní politici a divadelní kritici.

Umění by nemělo rozdělovat

Zatímco v případě českého uvedení Prokletí se negativně vyjádřil jen kardinál Dominik Duka na blogu a inscenaci (kterou také ani neviděl) okomentoval jako ?hnus?, hra Naše násilí a vaše násilí se potkává s daleko větší pozorností. Připomeňme, že ono ?hnusné? Prokletí se umístilo v anketě časopisu Svět a divadlo jako největší zážitek ze zahraničního divadla loňského roku.

Poté, co mezinárodní festival Divadelní svět Brno na začátku letošního dubna zveřejnil svůj program a záměr spolu s Prokletím uvést také Naše násilí a vaše násilí, zazněl na radě města návrh na zrušení představení. Město to smetlo, přesto přišel řediteli festivalu a Národního divadla Brno Martinu Glaserovi otevřený dopis (celé jeho znění, včetně odpovědi zveřejnily Divadelní noviny). Původní navrhovatel, radní Petr Hladík za KDU-ČSL, v něm žádá Glasera, aby si dramaturgický výběr rozmyslel. Jeho argumentace je až znepokojivě povědomá. Tvrdí, že umění by nemělo rozdělovat, podobné výjevy mohou věřícím ublížit a ?vedou k pocitům, jaké by vyvolalo relativizování a zesměšňování holocaustu?. Velmi podobně se totiž k Frlicóvi vyslovili i v Polsku nebo Chorvatsku. Nikdo z politiků ovšem inscenaci neviděl a příčinou jejich obav je strach o tradiční hodnoty. Jak vzácný konsenzus.

Inscenace se na zasedání města octla ještě podruhé, spolu s pochybami nad dotováním nebo formou Divadelního světa. Úvahy radních se začaly nebezpečně přibližovat zahraničním předobrazům. Kromě snahy zmenšit dotaci o částku potřebnou na slovinsko-chorvatskou produkci radní napadlo, že by v budoucnu mohli program festivalu rovnou regulovat. Zastupitelstvo to opět zamítlo. Divadelní svět má ve vztahu k Brnu totiž pozoruhodnou historii. V roce 2010 festival prosadil tehdejší primátor Roman Onderka s řediteli brněnských divadelních příspěvkových organizací jako monstrózní, pompézní parádu, jinak řečeno ?brněnský Avignon?. Základní kámen festivalu, tedy každoroční rotace vedení včetně dramaturgie v závislosti na konkrétním divadle, se ale vzápětí ukázala jako nefunkční. Festival tak po stagnaci přešel pod kuratelu Národního divadla a zrovna v momentě, kdy se ustálil a organizátoři prokázali jistou odvahu (byť Frljić už není na českých festivalech ničím novým), dostali od svých ?stvořitelů? jasnou zprávu ?nezlobte, jinak vás zařízneme?.

Klidně provokujte, hlavně ať to nebolí

Frljićova estetika není urážlivá, nejde ani o to, že se někdo uprostřed nejateističtější země bojí o dobrý obraz Ježíše Krista. Útoky na Frljiće, jeho spolupracovníky, případně festivaly ukazují neochotu uznat odlišný politický postoj a pohled na geopolitiku, moderní dějiny, kolektivní vinu. Jsou projevem strachu z překročení konformní zóny a neschopnosti vnímat jednu, zdánlivě prvoplánově šokující scénu v kontextu celé inscenace. Frljić pracuje s celkem a představuje tvůrce obracejícího obraz jakýchkoliv nedotknutelných ikon. Otázkou je, kdy se po festivalové krasojízdě osmělí také některé z domácích divadel a Frljićovi nabídne prostor (pražské Národní by si to klidně mohlo dovolit). I bez toho se ale zdá, že ?frljićovský hype? na českých festivalech jen tak neskončí.

Poznámka: Za odbornou pomoc při psaní textu děkuji Báře Forkovičové a Janu Jiříkovi.

Autor je divadelní kritik a publicista.

 

Leave A Reply