Ultimate magazine theme for WordPress.

V ČSOB nechtějí být levnou pracovní silou velkého kapitálu

116

Odbory se v jedné z největších tuzemských bank snaží dosáhnout takového zvýšení mezd, které by odpovídalo rostoucím ziskům společnosti.

Banky si ? nikoliv neprávem ? představujeme jako místa koncentrovaného bohatství. A ačkoliv bychom mohli očekávat, že zaměstnanci obklopení vším tím mramorovým luxusem jsou za svou práci také luxusně odměňováni, opak je pravdou. V ČSOB, jedné ze tří největších tuzemských bank, se loni odborům podařilo včlenit do kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem pozoruhodnou klauzuli, v níž se praví, že hrubá mzda žádného ze zaměstnanců nebude nižší než 15 tisíc korun měsíčně.

V bance za šestnáct tisíc měsíčně

Pracující v takzvaných back officech, kteří do počítače přepisují například jednotlivé bankovní příkazy a provádějí rušení účtů nebo podobné rutinní činnosti, vyžadující ovšem znalost bankovních produktů a systémů, dnes vydělávají 16 až 18 tisíc hrubého měsíčně, po deseti letech práce pak někteří jen 19 až 20 tisíc. Pokladní, která či který za přepážkou přijímá a vydává peníze, vydělává průměrně 20 až 22 tisíc hrubého a k tomu dostává roční šestnácti- až dvacetiprocentní bonus v závislosti na tom, zda daná pobočka plní plány. Teprve osobní bankéř pro VIP klienty si vydělá 30 a více tisíc hrubého ? a protože Praha je zlatá a všech Čechů ráj, dosahuje mzda na této pozici v hlavním městě i 50 tisíc. Ovšem chléb osobního bankéře může být tvrdý: výše odměny je vázaná na počet sjednaných smluv, a protože plány plnění se stále zvyšují, reálná mzda osobního bankéře často klesá i tehdy, když banka všem zaměstnancům na mzdách mírně přidá. O neutěšených mzdových poměrech ve firmě svědčí i fakt, že ze 7 200 zaměstnanců jich každý rok zhruba tisíc odejde jinam.

Skutečnou strategií banky je dosahovat co největších zisků při co nejmenších mzdách řadových zaměstnanců. Management ČSOB dostane zadání, kolik zisku má mateřské belgické společnosti odvést. K tomuto výsledku se banka dostane úsporami v provozu a nízkými mzdami pro řadové zaměstnance.

O platech vyššího bankovního managementu si samozřejmě všichni můžeme nechat jen zdát. Sto tisíc měsíčně je zde jakýmsi minimálním základem, u nejvyššího vedení dosahuje plat už skutečně závratných poloh a u nejvyššího vedení zahraniční matky míří ještě kamsi dál: ředitel mateřské firmy KBC Johan Thijs může na mzdě a odměnách získat 46 milionů korun ročně. A odměny si nejvyšší management skutečně vyplácí, protože firmě se daří a zisky ČSOB i KBC rostou. Čistý zisk skupiny ČSOB loni stoupl meziročně o 16 procent na 17,5 miliardy korun, zisk KBC vzrostl o 7,3 procenta na 2,575 miliardy eur (v přepočtu 69,5 miliardy korun).

Moderní odbory v ČSOB

Proto chtějí Moderní odbory v ČSOB, jedna ze dvou odborových organizací v bance, a jediná, která skutečně hájí zájmy zaměstnanců, zajistit odpovídající růst mezd také řadovým zaměstnancům. Není to ovšem vůbec snadné. Při vyjednávání mzdových podmínek na rok 2017 trval zaměstnavatel na pouhém dvouprocentním růstu mezd. Odbory proto souhlasily s tím, že se do mezd rozpustí část zaměstnaneckého fondu, novější podoby starého Fondu kulturních a sociálních potřeb, dotovaného zaměstnavatelem ? tímto způsobem bylo dosaženo tříprocentního růstu mezd. V únoru pak zaměstnavatel bez konzultace s odbory ohlásil růst mezd o dalších 1,7 procenta. Odbory dále tlačily na výplatu jednorázové odměny pro případ rostoucího zisku firmy. Na konci prvního pololetí loňského roku však ČSOB vyplatila svým zaměstnancům pouze tisícikorunovou odměnu, což samozřejmě vyvolalo spíše pobouření.

Na podzim loňského roku zároveň začalo vyjednávání nové kolektivní smlouvy včetně mezd pro rok 2018. Jednání mělo standardní průběh ? zaměstnavatel vytrvale nabízel dvouprocentní růst mezd, a přestože odbory v listopadu při jednání s představenstvem požadovaly osmiprocentní růst (i to bylo významné snížení původního požadavku), odsouhlasilo vedení firmy nakonec jen tříprocentní nárůst. To bylo pro odbory vzhledem k vysokému růstu zisků firmy i k průměrnému růstu mezd v Česku nepřijatelné, sáhly proto k nátlakové akci. Všem zaměstnancům rozeslaly zprávu o vývoji jednání a k ní přidaly letáček s předtištěným obrázkem, do nějž mohli zaměstnanci napsat či nakreslit svůj vzkaz vedení podniku. Takto vyplněných se vrátilo 1 600 letáků, což lze vzhledem k tomu, že Moderní odbory v ČSOB mají tisíc členů, považovat za velký úspěch. Vyplněné letáky pak odbory zaslaly vedení banky. Nátlaková akce se vyplatila ? ještě v prosinci vyplatila banka všem zaměstnancům pololetní odměnu deset tisíc korun.

Když se sečte mzdový růst 4,7 procenta s oběma pololetními odměnami a s podzimním růstem mezd vázaným na to, že pobočky ušetří peníze na svůj provoz (banka tedy na tento mzdový růst nijak nepřispívá), činí průměrný růst mezd v ČSOB za rok 2017 osm procent. Díky tomu mohl tiskový mluvčí ČSOB Patrik Madle sdělit Deníku Referendum: ?Razantně odmítáme tvrzení, že úspěch našich zaměstnanců se neodráží v jejich odměňování. V loňském roce si zaměstnanci ČSOB polepšili v průměru o více než osm procent, při započtení všech složek mzdy a mimořádných odměn. I pro letošní rok plánujeme navýšení mezd, a to v průměru o pět procent. Férové odměňování je jen jedním z pilířů naší strategie.?

Podnik se chlubí zásluhami odborů

Opakuje se tak starý známý příběh: odbory tvrdým vyjednáváním a nátlakovými akcemi dosáhnou zvýšení mezd, kterým se pak podnik chlubí při náboru nových zaměstnanců a zároveň brání při jednáních s odbory v dalším roce. Pro rok 2018 nebyla banka ochotná jít nad tříprocentní růst slíbený v listopadu. Odbory dohodu s tak nízkým růstem mezd odmítly a podle zákona došlo k jednání před zprostředkovatelem určeným ministerstvem práce. Jenže zaměstnavatel v lednu oznámil, že i před zprostředkovatelem odmítá o mzdách mluvit a bude ochoten jednat pouze o textaci kolektivní smlouvy jako takové a o zaměstnaneckých benefitech.

Moderní odbory ČSOB proto na začátku letošního dubna podpořil předseda ČMKOS Josef Středula tiskovou zprávou, v níž uvedl, že ?jde o příklad nadnárodní firmy, která v ČR generuje obrovské zisky na úkor našich zaměstnanců?. Po vydání této tiskové zprávy se vedení banky rozhodlo ? znovu aniž by svůj krok konzultovalo s odbory ? zvýšit mzdy o dalších 1,9 procenta, což činí dohromady 4,9 procenta, tedy oněch pět procent ?férového odměňování?, o němž mluví Patrik Madle.

Odbory by ovšem daly přednost tomu, aby byl růst mezd v jednotlivých příjmových kategoriích rozrůzněn a tato variabilita se stala součástí kolektivní smlouvy. Nejhůře placeným zaměstnancům tak odbory navrhovaly zvýšit mzdy o 15 procent, kdežto ve vyšších příjmových kategoriích by to bylo mnohem méně. Jenomže to zaměstnavatel odmítá a ponechává si právo zvyšovat mzdy individuálně tak, aby v průměru bylo dosaženo slíbeného celkového růstu mezd.

Šikana

Středula v tiskové zprávě zmínil také ?šikanózní přístup k představitelkám odborů v ČSOB?. V čem ona šikana spočívá? Kolektivní smlouva mezi zaměstnavatelem a odbory se v ČSOB uzavírá na tři toky s tím, že o mzdách se jedná každý rok a jejich růst je součástí pravidelného dodatku ke smlouvě. Letos v lednu stará tříletá smlouva vypršela a novou se zatím nepodařilo uzavřít. Odbory vyšly zaměstnavateli vstříc tím, že podepsaly alespoň dohodu o benefitech a projektech pro zaměstnance. Ale 8. ledna, na další schůzce se zaměstnavatelem, se vedení odborů dozvědělo, že z důvodu neuzavření kolektivní smlouvy nebude banka strhávat odborové členské příspěvky z mezd a nebude je posílat na odborový účet. Odbory si musely založit účet u jiné banky a odboráři si museli nastavit trvalé platební příkazy. Zaměstnavatel dále ohlásil, že uvolněným členům vedení odborů (v Moderních odborech ČSOB jsou to předsedkyně odborové organizace Ladislava Spielbergerová a tajemnice Kamila Remešová) nebude dále proplácet cestovní příkazy. Cesty za zaměstnanci v jednotlivých pobočkách banky v celé republice jsou přitom nedílnou součástí práce odborového vedení. Na nátlak odborového právníka ustoupil zaměstnavatel alespoň v tom, že bude proplácet aspoň příspěvek na cestovné, což znamená polovinu reálných nákladů.

A to nejlepší z bankovní šikany nakonec: zaměstnavatel v lednu prohlásil, že mzdy uvolněných členek vedení odborů nebude dále proplácet a že mají nastoupit zpět na své původní pracovní pozice. Proplácet bude pouze to, co obě ženy vykážou v měsíčních výkazech práce. Když tak Spielbergerová a Remešová učinily, zaměstnavatel většinu uvedených položek jednoduše neuznal a proplatil jim částku ve výši méně než jedné pětiny dosavadní mzdy. Remešová přitom výkazy práce odevzdávala už v loňském roce a nikdy nenastal žádný problém. Letos zaměstnavatel odmítá započíst třeba účast na e-školení, kterou po představitelkách odborů sám požaduje. A domáhal se dokonce i toho, aby se ve výkazech uvádělo, jakou stížnost kterého zaměstnance vedení odborů řešilo. To je samozřejmě popřením smyslu odborové práce, která zaměstnancům nesmí nijak uškodit.

Vedení Moderních odborů se proti této zvůli zaměstnavatele bude bránit u soudu. Záměr banky je ovšem jasný: činnost Moderních odborů paralyzovat a ukázat, že budou-li odbory trvat na svém, mohou být jejich představitelky ohroženy existenčně. To je ono ?férové odměňování?, které je ?jedním z pilířů strategie? ČSOB. Skutečnou strategií banky je dosahovat co největších zisků při co nejmenších mzdách řadových zaměstnanců. Management ČSOB dostane zadání, kolik zisku má mateřské belgické společnosti odvést. K tomuto výsledku se banka dostane úsporami v provozu a nízkými mzdami pro řadové zaměstnance. Podíl na zisku si pak v tučných mzdách a odměnách vybírá vyšší management u nás i v zahraničí.

Ředitel mateřské firmy KBC c svůj příjem za poslední dva roky zvýšil o téměř dvacet procent. Luxus ovšem proniká pouze do platů managementu, protože ten o výši svých příjmů rozhoduje sám ? je sám sobě vedením i odbory. Možná by neškodilo, kdyby naopak odbory nebo řadoví zaměstnanci dostávali nějakou dobu pracovní výkazy managementu a potom rozhodovali, co z uvedeného bude proplaceno.

Autor je filosof a novinář.

 

Leave A Reply