- //a2larm.cz/wp-content/uploads/2017/12/Evgeny_Morozov.jpg“ alt=““ width=“833″ height=“540″ /> Evgeny Morozov
- V Evropské unii ? v souladu s novým nařízením o ochraně osobních údajů ? můžete svá data prodat, ale stále nad nimi máte kontrolu můžete je přenést, odvolat souhlas s jejich zpracováváním, anebo využít práva na jejich zapomenutí. Co si myslíte o takovém přístupu?
- Líbí se mi jako idea. Pokud věříte, že systém bude jednou zreformován, je to nejlepší dostupný návrh. Nicméně si nemyslím, že samotný základní příjem může vyřešit rozpory a strukturální problémy dnešního systému. Druhou otázkou je, odkud budou pocházet peníze k jeho financování ve vyspělých ekonomikách Severní Ameriky a západní Evropy. Když se podíváte na britský sociální stát ve čtyřicátých a padesátých letech, uvidíte, že veřejné zdravotnictví bylo financováno díky obchodnímu postavení, které Velká Británie zdědila po bývalém impériu, a díky příjmům z kolonií. Aktuální návrhy spočívají nejčastěji ve zdanění technologických korporací. Takže uvalíte velké daně například na Apple. Ale podívejte se, jak Apple vydělává peníze vyvíjí iPhony, které stojí nějakých 800 eur, a z toho výroba v Číně stojí 200 euro. Zbylých 600 eur je duševní vlastnictví, patenty, design, všechno to, co Apple k výrobku přidává v Kalifornii. Takže 200 eur pro Čínu, 600 pro Ameriku. Nemyslím si, že by to bylo spravedlivé rozdělení, zvlášť pokud je možné jen díky vykořisťování pracovní síly a nelidským podmínkám v čínských továrnách. Podle mě by byl základní příjem založený na takové dělbě jen formalizací určitého postimperialistického mechanismu v globální ekonomice.
- Ve struktuře globální ekonomiky je patrné, že vznikla nová generace rentiérů. Infrastruktura //cs.wikipedia.org/wiki/Internet_věc%C3%AD“ target=“_blank“ rel=“noopener“>internetu věcí znamená rozšíření zásady, podle níž budete platit za použití všeho, tak jako platíte za jízdu po dálnici. Internet věcí šíří tento princip na úrovni každodenního života. Proto firmy budují inteligentní města, která nebudou složená nejen ze senzorů a detektorů, nýbrž také z platebních mechanismů. Hodně firem a kapitálových fondů do toho investovalo fůru peněz, ale celá ekonomika a expanze těchto firem záleží nakonec na tom, jestli si lidé budou moci dovolit tyto služby používat. Musíte zvyšovat poptávku, jenže lidé mají dluhy a nevydělávají…
- Ne, rozhodně ne. Kdyby náhle padl Goldman Sachs, finanční systém by se zhroutil. Podívejte, kolik peněz si od nich někdo půjčuje, podívejte se na trh s deriváty. To nelze srovnávat. Nicméně neznamená to, že technologický sektor nehraje v dnešním systému určitou strategickou roli. Hlavně jsem proti vnímání Silicon Valley jako nějaké zvrhlé verze starého dobrého neoliberalismu. Stačí otevřít noviny ?Jejda, oni jsou to monopolisté, neplatí daně, vykořisťují pracovníky…? Při takovém chápání problému by teoreticky stačilo jen změnit pár věcí, a tento sektor by se opět stal normální částí ekonomiky. Nemyslím si, že by tento sektor byl zkaženým odvětvím ekonomiky, a zbytek že by byl zdravým stromem. Globalizace a liberalizace trhů zkrátka vytvořila podmínky ke vzniku Uberu. Vnímání bytů jako investic a zdroje zisků vysvětluje vznik takových služeb, jako je Airbnb. A konečně mezinárodní regulace, které umožnily volný tok údajů, dovolily Googlu získat své mezinárodní postavení. Pro mě je technologický sektor pouze kulminací neoliberálního modelu, nikoliv jeho deviací. A pokud to víte, jak můžete očekávat, že se něco změní? Jak můžete očekávat, že politici budou chtít dobrovolně svázat firmám ruce? Zakážete Emmanuelu Macronovi říkat, že Francie je start-up? Neřekne přece: ?Hele, zničme pracovní trh, protože mí kapitalističtí kámoši říkají, že potřebujeme větší hospodářský růst.? Musí říct: ?Nejsme dostatečně inovativní, takže provedeme několik reforem, aby Francie byla příznivá pro inovace a aby start-upy rostly jako houby po dešti.? Tak se tomu dodává legitimita.
- Problém spočívá v tom, že v digitální debatě chybí celková perspektiva, která by mohla odhalit, jak neadekvátní jsou mainstreamová řešení. Pokud vás zajímají pouze fake news, může se nejlepším řešením jevit zadat technologickým firmám vypracování algoritmů, které budou rozhodovat, jaké zprávy jsou opravdu škodlivé a jak je odstranit. Celkový model ale zůstává nezměněný. Něco podobného se děje v odvětví kyberbezpečí ? Microsoft vyzývá k podepsání jakési ?digitální ženevské úmluvy?, podle níž by měly jednotlivé země přenést ochranu před kyberútoky na IT korporace. Co mají fake news společného s kyberbezpečím? Jde o to svěřit soukromému sektoru řešení problému, který tento sektor sám stvořil a za který je zodpovědný. Přitom je nutné podívat se nikoliv na to, proč jsou fake news publikovány a kdo to dělá, nýbrž na to, proč se šíří ve velkém. A příčinou je byznysový model firem, které jsou poháněny reklamním trhem. Tímto způsobem řeší neoliberalismus své rozpory tvoří další trh, aby vyřešil problém vytvořený trhem. Samozřejmě k vyřešení problému fake news by bylo třeba vybudovat veřejnou infrastrukturu, která se nezakládá na reklamě. Ale kdo to udělá?
- Z polského originálu Nowa generacja rentierów. Evgeny Morozov o cyfrowym kapitalizmie, danych i smart cities, publikovaného na stránkách deníku //krytykapolityczna.pl/swiat/nowa-generacja-rentierow-evgeny-morozov-o-cyfrowym-kapitalizmie-danych-i-smart-cities/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>Krytyka Polityczna, přeložila Olga Słowik.