Pečeme s Čuňasem

Recept dramatika a hudebníka S.d.Ch. na senátní trafiku pro bývalého disidenta Františka ?Čuňase? Stárka.

Dnešní recept: SENÁTNÍ TRAFIKA

(Nejlépe pečeme ve formě televizního rozhovoru na DVTV.)

Základní suroviny:
dva díly umanutí (pravicově-spasitelského nebo opačně),
jeden díl mentálního zastydnutí (nejlépe dlouhodobého),
anebo v obráceném poměru (to máš jedno).

Nejdřív vymaž formu ujištěním, že senátní trafiku nechceš, ale nemůžeš jinak, musíš pomoci, protože situace je vážná, i když plíživě. To je dobrý začátek, aby ses nepřipekl, až budeš popisovat svou nevěrohodnou motivaci a nepřesvědčivé důvody, zvlášť když kandiduješ za stranu, která má na tzv. vážnosti situace tzv. lví podíl, což přehlédni v gardu bystře maskované tuposti, která ti pomůže překlenout i nepříjemnou chvilku, kdy i velmi nepozorný posluchač nemůže nepoznat, že pohnutky svého nového angažmá cucáš z prstu a vaříš z vody.

Formu vysypej přesvědčením, že je tvá nová strana obrozená a reformovaná, a nenech se vyvézt z míry tím, že to moc neštymuje s tvým dalším přesvědčením, že komunistická strana reformovatelná není, chápu, je to z principu, jenže princip chápou slušní lidé vždy jako univerzální, a dáme předehřát.

Těsto nejlépe odleží přikryté tajnosnubnými náznaky z tajemných hlubin BIS a vyprávěním o batohu exkluzivních informací, který musíš, vázán mlčenlivostí, vláčet až do smrti na hrbu a díky kterému ti někteří tvoji přátelé nerozumí. Dále naznač, že si ten batoh budeš brát i do Senátu a tam dál sveřepě odolávat pokušení jeho obsah zneužít. Celý národ ti bude držet palce.

Nechtěně zamlž tam, kde jsi chtěl být přesný (působí to autenticky a vzbuzuje zvláštní druh divácké lítosti, kdo se to tu zase dobrovolně trápí) a do těsta vyjmenuj všechny důvody, proč jsi do politiky nemohl a nechtěl v minulosti, protože ne všem je jasné, že právě teď udeřily nejhorší časy, kdy je nutno zavelet: K pumpám! (mimochodem, budeš velet nebo pumpovat?), někteří zoufalci si pamatují daleko horší konstelace, za všechny třeba zrůdnosti tzv. opoziční smlouvy, kdy dostala loď naší demokracie, o které tak rád a nepřestajně mluvíš, konečnou trhlinu z milosti, a jiné pěkné věci. Drž se své privátní blanické legendy pevně, protože ono to bude pořád zoufale vypadat, že ti doběhly předchozí trafiky a hledáš další.

Za stálého míchání se deklaruj jako pravičák a pravicovou vizi definuj jako ?každý za svoje?, a to i přesto, že tě ke korýtku vynesla změna režimu a jel jsi až doteď za státní. A neboj, paralela s bolševickými rychlokvašnými bezpečnostními kádry po osmačtyřicátém nikoho ani nenapadne. Do toho drze vyjmenuj své předchozí trafiky, BIS a ÚSTR, aby bylo jasno, za čí a jak se tvůj pravicový vesmír točí. Marginálii, že sis spletl službu demokracii se službou státnímu aparátu, přehlídni právě jako marginálii. Neznepokojuj se ani tím, že by si někdo dovolil označit tě za sluhu bez pánů sloužícího zločinu. Lidé tu mají z estébáků (omlouvám se, biskařů) stále nějakou iracionální hrůzu.

Vraž tam politickou toleranci zvláštní tezí, že pravice vydělává a levice to rozdá, s čímž nemáš problém. Je úplně jedno, že tenhle jev v naší odpadkové zemi nikdo nezažil, protože, jak trefně zpíval nebožtík Kryl, král Václav jedna parta byl se šmelinářským šmejdem, za což mu po právu dobušilo srdce (tomu Krylovi). Lidé jsou hovada a budou ti při rozprávce o soupeřící levici a pravici viset na rtech jako každému, kdo mluví o chimérách a fantomech. Pod střechou jedný partaje se u koryta sejdem… Takhle sprostě nastavovat hodnoty absolutně… Určitě ho vzal čert (toho Kryla).

Hlavně tam nezapomeň vrazit koření odsezených kriminálů, i když se o nich televizní redaktor (grilující tě s lehkostí, již nečekal) jako o notorické a stále irelevantnější agendě zcela správně odmítá bavit, ty mu ale skoč několikrát do řeči, dokud si to tam neprotlačíš, protože bez disidentského utrpení to ani po čtvrtstoletí není a nikdy nebylo ono, protlač to s vehemencí, poněvadž nezapomínej, že stále dokola opakuješ a placíruješ svou jedinou společenskou nabídku, pokračování nekonečného turné po školních institucích s besídkovým pořadem Přímý účastník bojů za demokracii vzpomíná a vykládá dějiny úplně stejně jako v televizi (jo, je to dlouhý název).

Oživit chuť může zmínka o levicovém utahování šroubů, které nemůže rozumět opravdu nikdo, protože utahování šroubů pamatujeme z období první a druhé Klausovy vlády, o které nám říkali, že je pravicová.

Místo kvasnic použij protimluv uprostřed jediné spíš věty než myšlenky, ve které řekneš, že půjdeš jen na ty politické dohody, které jsou pro tebe přijatelné, a hned dodáš, že nejsi bůh, abys rozhodoval, co je přijatelné a co ne. Po téhle eskapádě těsto vykyne až božsky a tam, kde se reakce redaktora musí omezit na trapné mnohoznačné mlčení, můžeme my, nevázaní mediální etikou, hýkat blahem.

Těsto hnětej a nazvi stávajícího ministra financí kmotrem, a když ti to pak samotnému přijde trochu slaboduché (s pomocí redaktora ti došlo, že tohle prvosignální označkování jako výrok budoucího moudrého senátora nevyznělo), zmírni to nesmyslem, že je kmotrem sám sobě. Tohle zmatení porazí i vola a nedá se na něj reagovat než mimicky, což tě nesere.

Těsto zvláční kritika jevu vstupování oligarchů do politiky, který zákonodárci i v mnoha rozvinutějších zemích zapomněli zakázat, protože je důsledkem pravicové doktríny, kterou vyznáváš, ale to nikoho nenapadne, lidi jsou rádi, když někdo říká spolu s dalšími a všemi ostatními odvážné věci, je to takový příjemný kritický mainstream, tedy ne moc androš, ale to nevadí, androš už se ti spolu s androšskými kolegy podařilo v současnosti zdiskretizovat lépe než v minulosti celé StB.

Hnětej dál a charakterizuj se jako voják prohraných bitev, i když jsi prototyp historického vítěze s patentem na výklad historie a morálních postojů, který se mediálně provařil, udělal kariéru, měl šarži jako prase a byl za bezpečností informování dokonce vyznamenán.

Těsto nejlépe odleží přikryté tajnosnubnými náznaky z tajemných hlubin BIS a vyprávěním o batohu exkluzivních informací, který musíš, vázán mlčenlivostí, vláčet až do smrti na hrbu a díky kterému ti někteří tvoji přátelé nerozumí. Oni ti už ale nerozumí nejenom přátelé, a to je dobře. Dále naznač, že si ten batoh budeš brát i do Senátu a tam dál sveřepě odolávat pokušení jeho obsah zneužít. Celý národ ti bude držet palce.

Takže, když nám vykynul celkem nevěrohodný, rozhodně špatně argumentující, v nefunkčních ideových konstruktech a stereotypech uvízlý úředník undergroundu s batohem neznámých informací kandidující za stranu, o které lze říci s jistotou jen to, že je úplně v prdeli, je sen producírovat se v džísce útrobami Senátu opravdu blízko a my dáme těsto do formy a pak hned do trouby a pečeme kýžené funkční období při teplotě senátní vyžírky.

Když je pečeno, posypej to hrůzou soudnějších lidských exemplářů, které jsou schopny si uvědomit dosah faktu, že jsi léta působil ve vysoké funkci bezpečnostních složek a měl rozsáhlé pravomoci.

Dobrou chuť! Good luck! A hlavně za svoje!

Poznámka: Nedávej formu se Senátní trafikou vystydnout na chodbu. Mohl by ji jako levnou kořist schlamstnout velký zlý pes.

Autor je spisovatel.