Evropský sen Ukrajiny je podfuk
- Veronika Sušová-Salminen je historička, která se zabývá současným Ruskem, středovýchodní Evropou a postkoloniální kritikou. Žije ve Finsku a před časem vydala knihu //www.kosmas.cz/knihy/211488/putin/“>Putin: nezkreslená zpráva o mocném muži a jeho zemi. Následující rozhovor se točí kolem dnešního Ruska, situace na Ukrajině a české rusofobie.
- Rusko má problém, jak liberální demokracii uchopit. Důvod kromě ruské historické zkušenosti je nasnadě cesta k liberální demokracii probíhala v devadesátých letech za vlády Borise Jelcina. Tehdy sice došlo k vytváření liberálně demokratických institucí, jenže bez jakéhokoli obsahu. Probíhala ekonomická šoková terapie, divoká privatizace a laciný odprodej státního majetku. V důsledku toho došlo k obrovským hospodářským škodám, růstu organizovaného zločinu a těžkým ztrátám na životech. Do společnosti se vůbec neinvestovalo, v podstatě přestal existovat veřejný sektor. Následně se opět rozvinulo něco, co v Rusku existovalo v nějaké formě vždycky: neformální vztahy a obcházení pravidel. Liberální demokracie ale nemůže existovat bez práva a právního státu. Kritika transformace je dnes v podobě mýtu jedním z pilířů putinské nadvlády. Zatímco ale režimní kritika je konzervativní a obrácená na stát, moje kritika mluví o objektivním selhání, o absenci vlády práva a další devastaci lidského kapitálu jako základů liberální demokracie. Ruský režim se sám portrétuje jako ?lepší? než transformační roky a vidí za katastrofou ruku Západu. Já naproti tomu říkám, že jeho současná podoba je výsledkem transformace, včetně jejich nedomýšlených dopadů, a domácích, často ryze ruských reakcí na ty dopady.
- //testalarm.futurehost.pl//wp-content/uploads/20160415_120536_n-666×620.jpg“ alt=“20160415_120536_n“ width=“666″ height=“620″ /> Veronika Sušová-Salminen
- Tohle právo má a já ho nijak nepopírám. Kritizuji jen to, jakým způsobem ho uplatňuje v praxi, a upozorňuju na kontext. Bohužel to má pro Ukrajinu strašné důsledky. Problém byl v tom, že Ukrajina má výběr mnohem složitější než Češi nebo další země středovýchodní Evropy. Ukrajinci přestali sami sebe vidět realisticky. A Západoevropané zapomněli Ukrajincům říct, že západní systém je v hluboké krizi. My ve střední Evropě jsme jim zapomněli sdělit naše vlastní zkušenosti. Jejich sny se tudíž neuskuteční. My je sice podporujeme, říkáme Pojďte k nám, bude líp. Jenže evropský sen Ukrajiny je podfuk. Ukrajince čeká jen podřízené postavení periferie, stejně jako se to stalo ostatním postkomunistickým zemím včetně České republiky. Žádný ekonomický ani politický zázrak Ukrajiny se nechystá. Ukrajinci se snaží utéct z jejich současného oligarchického kapitalismu kamsi do roku 1989, ale to je chiméra.