Tažení proti CEU je součástí Orbánova boje s kosmopolitismem
- Nic není jisté, protože plány vlády nejsou příliš transparentní. Ale blíží se parlamentní volby v roce 2018. Vláda často zintenzivňuje svou aktivitu před volbami, aby mobilizovala své voliče. Ale na druhou stranu nevraživost nezačala až teď George Soros je trnem v oku všem neliberálním silám ve východní Evropě už od začátku transformace.
- Antisemitismus tu je přítomen v podtextu. Ale vláda o tom otevřeně nemluví. Patří spíše na neformální úroveň, s antisemitismem se setkáte u nižších stranických funkcionářů v regionech. Občas se objeví v ulicích. Pro Fidesz je typické využití jakékoli společenské úzkosti jako důkazu o souboji maďarského lidu se zahraničními agenty ? a tady se jim antisemitismus hodí. Podobný vzorec využili i v případě uprchlické krize uprchlíky sem prý poslal Soros na pozvání Angely Merkelové a všech zkažených liberálů na Západě. A stejné to je v případě údajného ohrožení národní suverenity ze strany Bruselu. Což je zajímavé, vzhledem k tomu, že maďarská vláda výrazně čerpá z evropských fondů, aby financovala vlastní zkorumpovanou klientelu.
- Mají protesty nějaký efekt? Jednou za pár měsíců slyšíme o demonstracích v Maďarsku ? vypadá to nadějně, ale následuje zklamání lidé se vrátí domů a nic se neděje. Podařilo se skrze mobilizaci občanů něčeho dosáhnout?
- Mezi protestujícími je určitě řada neotřesitelných reflexů politika je špatná, nechceme se chovat politicky, chceme pouze, aby tento jeden konkrétní návrh byl stažen. Zároveň tu máme reflexy pramenící z devadesátých let: chceme Evropu, chceme demokracii. To sice může fungovat pro již zmobilizované skupiny, ale pro většinu to není nijak lákavé. A vláda samozřejmě dělá vše, aby tyto reflexy ještě podporovala. Chce, aby lidi uvěřili tomu, že vytváření politické aktivity jde proti národním zájmům. Takže když útočí na CEU, tvrdí, že univerzita ?dělá politiku?. Využívá tak obecnou postsocialistickou kulturu depolitizace. Existuje totiž přesvědčení, že komunisté byli příliš zpolitizovaní, že vše bylo jen o politice, kterou nám cpali například formou vědeckého komunismu a marxismu. A od toho jsme byli v devadesátých letech osvobozeni. Takže bychom se měli zbavit politiky na školách, učitelé nesmí mluvit o politice, a to ani na univerzitách. Mají to být depolitizované instituce. To vede k privatizaci vlastního já. Chceme mít akce a protesty jako na Západě, ale nechceme dělat politiku. Logickým extrémem je pak přesvědčení, že cokoliv politické je špatné. Obvinění, že CEU nebo kdokoliv jiný dělá politiku, je tedy demobilizační strategie.
- Poslední otázka přežije Středoevropská univerzita?
- Z angličtiny přeložila Veronika Pehe. Delší verze tohoto rozhovoru vychází současně na webu //politicalcritique.org/“ target=“_blank“>Political Critique.