Bůh neexistuje a Erdo?an je idiot
- Pokus o puč v Turecku měl jasné příčiny a průběh. Byl to ozbrojený střet mezi dvěma křídly politického islámu. Konkrétně mezi vládnoucí stranou AKP prezidenta Erdo?ana a náboženským hnutím kazatele //cs.wikipedia.org/wiki/Fethullah_G%C3%BClen“>Fethullaha Gülena. Málokdo dnes ví, že obě znepřátelené strany dlouho spolupracovaly ? řadu let byly součástí jedné vládní koalice. Ale zhruba od roku 2013 začaly bojovat proti sobě. Erdo?anova vláda chtěla zavírat gülenistům školy a zakázat jejich hnutí. Jenže protistrana odpověděla obviňováním Erdo?ana a jeho lidí z korupce. Od té doby mezi nimi probíhal střet, který vyvrcholil pučem v červenci 2016.
- Puč byl vyvrcholením dlouholeté nespokojenosti a třídního konfliktu, který probíhá v turecké společnosti. Gülenisté věřili, že mají podporu většiny lidí. V Turecku totiž v posledních letech sílí odpor proti prezidentu Erdo?anovi. Nejznámějším projevem byly masivní //www.theguardian.com/world/2013/jun/20/turkey-divided-erdogan-protests-crackdown“>protesty v parku Gezi v Istanbulu v roce 2013. Lidé protestovali za svobodu tisku, projevu a shromažďování a proti rostoucímu vlivu politického islámu. Demonstrace tehdy probíhaly po celém Turecku, zúčastnilo se jich několik milionů lidí a dodnes se přirovnávají k americkému hnutí Occupy. Erdo?anův režim pak zareagoval velmi tvrdě, ale i tak to byl důkaz velké nespokojenosti s jeho vládou.
- //testalarm.futurehost.pl//wp-content/uploads/2017/07/Siyaves2.jpg“ alt=““ width=“666″ height=“500″ /> Siyaveş Azeri: Chci mít právo pětkrát denně zakřičet, že bůh neexistuje
- V roce 2019 se budou konat prezidentské volby. A pokud opozice postaví dobrého kandidáta, věřím, že Erdo?an nemá šanci. Režimní represe postihly statisíce lidí. Ti všichni mají rodiny, které jsou pořádně naštvané. Nedávno se v Turecku konal //www.nytimes.com/2017/07/09/world/europe/turkey-march-for-justice-istanbul.html“>pochod za spravedlnost. Vyjadřoval protest proti masovému zatýkání a perzekucím. Podle istanbulské policie se ho zúčastnilo přes milion lidí. A pochod v průzkumech podpořilo přes šedesát procent turecké populace. Většinová společnost tedy věří, že v Turecku není spravedlnost. A to je velký problém.
- Jde o dlouhodobý proces, který má kořeny ve studené válce. Musíme ale odlišovat. Mluvím o politickém islámu ? tedy o politickém hnutí, nikoli o náboženství jako takovém. Velkým podporovatelem politického islámu byly Spojené státy. Americká vláda se totiž od sedmdesátých let snažila vytvořit takzvaný zelený pás islámských zemí proti SSSR. Podporovala mudžahedíny v Afghánistánu, Írán (přinejmenším do //www.historyguy.com/iran-us_hostage_crisis.html#.WXcyy4oaQ_V“>únosu rukojmích na americké ambasádě v roce 1979), Pákistán a různé další islámské politiky. V roce 1980 došlo v Turecku k vojenskému převratu, po kterém prudce zesílil vliv stoupenců politického islámu. Měli podporu ze Západu proto, že se označili za hráz proti vlivu SSSR a ?ateistického komunismu?. Turecký stát se pak otevřel vlivu náboženských sekt. Islám navíc slouží jako anestetikum pro chudé, kterých je víc než dost.
- Jsem ateista a levičák. Neupírám nikomu svobodu vyznání, ale nemám rád takové projevy náboženství, které omezují osobní svobodu. Ať se křesťané nebo muslimové klidně modlí pětkrát denně. Já ale chci mít právo pětkrát denně zakřičet ?Bůh neexistuje!? Respektuju muslimy jako lidi, ale nesouhlasím s tím, čemu věří. Věřím, že existují univerzální lidská práva. Děti mají žít šťastný život, lidé nemají hladovět, mají mít slušné bydlení a mají žít důstojně. Pokud se ale v rámci náboženství utlačují ženy, jsem rozhodně proti. A nemyslím si, že jsem islamofob. Zrovna tak se mi nelíbí obřezávání chlapců v judaismu. Věřím, že děti by měly být ušetřeny vlivu náboženství. Ať se pro víru rozhodnou až v dospělosti a svobodně.