Zátah na Katalánsko
- Na začátku září katalánský parlament schválil zákon o možnosti jednostranného vyhlášení //jacobinmag.com/2017/09/catalonia-independence-spain-referendum“ target=“_blank“ rel=“noopener“>referenda o nezávislosti tohoto regionu. Celé Španělsko se následně ocitlo v ústavní krizi. Konzervativní španělská vláda je přesvědčená, že se hlasování, které má proběhnout 1. října a které španělské soudy považují za nezákonné, konat prostě nebude. Jejich reakce byla tvrdá a představuje bezprecedentní útok na demokratická práva a katalánskou autonomii. Zátah vládních sil na Katalánsko eskaloval během minulé středy zatčením čtrnácti vysoce postavených představitelů Katalánska, včetně regionálního ministra ekonomiky Josepa Marii Jového, který je teď vyšetřován z podvratné činnosti. Zároveň došlo k sérii policejních zátahů na novinové redakce, vydavatelství, doručovatelské služby a regionální vládní úřady a ke konfiskaci 1,5 milionu plakátů a letáků a 10 milionů hlasovacích lístků. Státní zástupci předvolali více než sedm set starostů, kteří spolupracovali na přípravě referenda, a jakékoli politické akce, které mají s referendem nějakou souvislost, byly zakázány. Středeční zatýkání vyvolalo masové protesty v celém Katalánsku. Parlamentní frakce Podemos protestovala na schůzích Kongresu. Krátce před protestem o současné krizi ve Španělsku s poslancem za Podemos Manolem Monereem mluvil přispěvatel magazínu Jacobin Eoghan Gilmartin.
- Od roku 2008 žijeme ve Španělsku v krizovém režimu, který se vyznačuje rozpadem základních ústavních principů. Tuto krizi režimu charakterizují tři klíčové problémy, které spolu úzce souvisejí prvním je korupce, tedy série skandálů, jež zcela zdiskreditovala politický systém; druhým je sociální otázka, která souvisí s rostoucí nezaměstnaností, nerovností a prekarizací práce, jež se dotýká především mladší generace; a konečně třetím je národní krize. Tento třetí bod můžeme vysledovat až k rozsudku ústavního soudu z roku 2010, který se vyjádřil proti autonomnímu statutu Katalánska. Katalánská autonomie byla výsledkem vyjednávání mezi Zapaterovou středolevou vládou v Madridu a regionální vládou v Barceloně. Historicky měla myšlenka nezávislosti v Katalánsku nízkou podporu, nicméně po tomto soudním rozhodnutí se mnoho lidí, kteří žádají pouze větší autonomii, přidalo na stranu požadující úplnou nezávislost. To dalo španělské politice zcela novou dynamiku.
- Ne. Katalánsko si osvojí strategii odporu začne okupovat náměstí ? podobně jako na Ukrajině ? a pokusí se o generální stávku. Proti tomu bude mobilizována masivní policejní síla. Teď musíme čekat na to, co se bude dít s armádou, nicméně pořádkové jednotky, tedy nejagresivnější složky policejních sborů, už jsou rozmístěny.
- Evropa nebude dělat nic. EU je nástroj vytvořený především pro to, aby porazil lidové vrstvy. Po brexitu se význam Španělska zvýšil, a pokud jde o strukturální reformy, Rajoy udělal vše, co po něm evropské instituce chtěly. Evropská unie ho tedy podpoří. Nezasahovala v případě Polska ani Maďarska a stejně tomu bude i v případě Španělska. Pro EU je klíčové provedení neoliberálních reforem, otázky svobody projevu nebo sociálních práv jsou druhotné. Katalánští, baskičtí a galicijští nacionalisté obvykle vnímali evropskou integraci jako klíč ke své nezávislosti. Byli proevropští a věřili, že EU dokáže vyřešit historické problémy Španělska. Teď si uvědomují, že to není pravda. Evropa naopak posiluje postavení španělského státu. Španělsko pod Rajoyovým vedením navíc představuje klíčového spojence Angely Merkelové. Takže otázka zní jaký smysl má nezávislost Katalánska v rámci Německem ovládané Evropy, v níž vám vaše suverenita byla ukradena ekonomickými mocnostmi?
- Z anglického originálu Crackdown in Catalonia, publikovaného v //jacobinmag.com/2017/09/catalonia-spain-independence-referendum-podemos“ target=“_blank“ rel=“noopener“>magazínu Jacobin, přeložil Martin Vrba. Redakčně upraveno.