Konec Kliniky? Nitky vedou od ODS k ANO
- Já myslím, že je to obojí. Vzpomeňme si třeba na //a2larm.cz/2016/03/doprovodne-argumenty-rozhovor-s-reditelkou-uzsvm/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>Kateřinu Arajmu, u ní byl odpor ke Klinice úplně bytostně osobní. Byl osobně motivovaný. Politická rovina spočívala v tom, že Klinika může být vnímána jako exemplární případ. Já si myslím, že to je pravý důvod, proč úředníci a politici chtějí Kliniku zničit ? protože by se mohla stát fenoménem, který by bylo možné následovat. Když se na to podíváme jinak, atmosféra celé naší společnosti je v dnešní době hrozně normalizační. Cokoliv se jen trošku vymyká, a třeba jen malinko přestoupí zákon, je nutné hned exemplárně potrestat. Nepřipustit, aby něco takového uspělo. A nejen nepřipustit, ale zničit, potrestat, a to pokud možno exemplárně. Tomu napovídá i to, že ÚZSVM i SŽDC zažalovali Terezu Virtovou, se kterou se smlouva o Kliniku uzavřela, o ušlý zisk. Přitom se na Klinice žádné peníze nevydělávají, je to z jejich strany jen směs pomstychtivosti a zastrašování. Docela bych se chtěl vžít do myšlení úředníků, kteří podají žalobu o dva miliony na ženu, která podepsala smlouvu na využití prázdného domu, kde se konají výhradně nekomerční aktivity. Kdyby to vyhráli, tak jí přece zničí život. Ona by měla exekuce do konce života. To vypovídá o zvůli a svévoli těch lidí, o směsi nenávisti ke všemu, co se nějak vymyká a zpochybňuje současný statut quo.
- To odpovídá tomu, jak Andrej Babiš funguje. Klinika měla před těmi třemi lety obří fame, podporovala ji řada osobností, na demonstraci přišlo tisíc lidí. Babiš zafungoval jako populista a řekl Když to lidi chtějí, tak jim to prostě dáme. Navíc tehdy po tom prvním vyklizení hlídala dům soukromá ochranka a bylo to strašně drahé ? hlídat prázdnou budovu. Byla v tom kombinace ekonomické efektivity a populismu. Tehdy, v roce 2015, jsme ani neměli žádné nepřátele. Když se dělaly nějaké debaty v médiích, byl problém najít někoho, kdo by Kliniku veřejně kritizoval. Takže on nám dal smlouvu na rok a fungovalo to. Jenže v půlce roku udělala Klinika největší sbírku na podporu uprchlíků. A to se politicky obrátilo proti nám. Během roku té legality se změnila atmosféra ve společnosti a Babiš zjistil, že to už není tak populární téma a neměl důvod Kliniku dál podporovat, i když ještě den po neonacistickém útoku na Kliniku v deníku Právo veřejně přislíbil, že se smlouva určitě prodlouží.
- Za den, který všechno změnil, se dá považovat až 6. únor 2016, kdy nás //a2larm.cz/2017/02/kdyz-hori-klinika-prichazi-dukazni-nouze/“ target=“_blank“ rel=“noopener“>napadli náckové. Do té doby to nějak šlo. Ale potom se to zlomilo. Kolektiv je vystavený každodennímu stresu, pořád fungujeme v poloilegalitě, navzdory problémům, komplikacím. Je to vyčerpávající, únavné. V podstatě jsou to dva roky neustálého stresu. Dokázali jsme ale obstát v konfliktu, který je totálně asymetrický: na jedné straně jsou politici a úředníci, kteří proti Klinice bojují ve své pracovní době, a na druhé kolektiv lidí bojujících ve svém volném čase, kteří ale mají práci, školu, osobní život, někteří rodinu, děti, a přitom musí sbírat peníze na právníky a tak dále. Přesto se nám už dva roky daří vzorovat intenzivní státní svévoli.
- Ano, ale otázkou je, k čemu ho využijeme. Můžeme ho využívat pro sebe, pro svoji kariéru, hromadění majektu, anebo pro politiku založenou na rovnosti. Klinika je ideální příklad lidé v širším kolektivu přesně tento typ kapitálu měli, znali lidi z univerzit nebo na nich působili, znali lidi z médií, veřejné osobnosti, lidi, kteří Klinice mohli pomoci v tom, aby si vydobyla svůj společenský status a v důsledku toho dočasně i prostor. Můžeme to kritizovat a říkat, že je to projevem privilegovanosti, ale Klinika měla heslo ?Každé město potřebuje svoji kliniku?, snažila se tu myšlenku univerzalizovat. Podobně jsme vstupovali i do politikých jednání, sešli jsme se s Chovancem a řešili otázku dekriminalizace squattingu… Prostě jsme vydobytý sociální kapitál používali k tomu, aby se věci měnily. Dost lidí nás za to kritizovalo, ale pro nás to bylo důležité. Chtěli jsme otevřít prostor i pro ostatní.